Uměle vytvořené potraviny by brzy mohly ovládnout světové trhy
Zvířecí jatka nebo dlouhé brázdy na polích by brzy mohly být minulostí. Továrny na zpracování masa a pěstitelské lány podle vědců do několika let zčásti nahradí sterilní laboratoře, ve kterých se budou uměle pěstovat potraviny. Základem dobrého steaku tak nebude čistě přírodní maso z hovězí kýty, ale dlouhé nanovlákno. Právě vývoj umělých potravin je teď top tématem v celosvětovém výzkumu.
Sterilními laboratořemi se procházejí výzkumníci v pláštích. Za skly v boxech pozorují první úrodu. Brambory a zelenina tady vyrůstají během několika týdnů. Nepotřebují živnou půdu. Jako podklad jim stačí připravená nanovlákna.
Zatím to vypadá jako sci-fi. Uměle vytvořené potraviny by ale brzy mohly ovládnout světové trhy, říká Daniel Pohludka ze společnosti Nafigate, která se zabývá nanotechnologiemi.
„Většina ovoce se sklidí v nějaké krátké časové době a nestihne se prodat, proto se z toho dělají různé další produkty. A je možnost z produktů, jako jsou džusy nebo pyré, vyrobit znovu zpátky to ovoce,“ vysvětluje odborník.
Brzy by tak i továrny na úpravu masa mohly fungovat bez jatek. Maso by se vypěstovalo v laboratořích na nanovláknech - neviditelných strunkách, které jsou stotisíckrát tenčí než lidský vlas.
Podobně se už dnes takto pěstují nové lidské tkáně. Nanovlákno vytvoří kostru, do které se pak zabudují lidské buňky. Ty se pak dále množí.
„Pokud si představíte, že malé dítě je popáleno a to popálení je na dvaceti procentech těla, pro nás by stačil jenom malinký kousek kůže. Jsme schopni expandovat buňky kůže na velké měřítku a právě bychom použili nanomateriál,“ popisuje mikrobioložka Lucie Štrajtová z brněnského Národního tkáňového centra.
Nanopotraviny jako řešení hladomoru
Od lidských tkání tak může být pro vědce už jen krok k uměle vypěstovaným potravinám. Jejich vývoj je v současné době ve světě jedním z top vědeckých témat. Americká vláda dokonce vypsala odměnu jednoho milionu dolarů na vývoj uměle kultivovaného masa.
Podle Daniela Pohludky mohou nanopotraviny vyřešit i hladomor v rozvojových zemích. „Má to spoustu výhod. Když máme krávu, tak spousta energie jde do naprosto zbytečných a pro nás neužitečných věcí,“ říká.
Nedávný německý dokument s názvem Ochutnejte odpad ukázal na to, jak moderní civilizace plýtvá jídlem. Ročně skončí na skládkách v Evropské unii až 90 milionů tun potravin. Vývoj umělých potravin je ale zatím v začátcích. Vědci budou muset prokázat, že umělá vlákna lidem v jídle neuškodí.
