„Uvízl jsem na přejezdu a nemůžu se rozjet. Můžete mi někoho zavolat?“ Tak se na centrále tísňové linky 112 v pražských Modřanech simuluje, jak může hovor s řidičem vypadat.

„Vidíte číslo přejezdu? Začíná na písmeno P,“ zní z tísňové linky. „Ano, je to P2326,“ odpovídá muž. „Dobře, posílám tam všechny tři složky IZS (integrovaného záchranného systému – pozn. red.),“ ukončuje hovor operátorka.

„Někdy mobilní telefon nelokalizuje člověka úplně přesně. To znamená, že číslo přejezdu pomůže k přesné lokalizaci události. Poté se rozjíždí mašinerie, kdy operátor aktivuje složky integrovaného záchranného systému – zdravotnickou záchrannou službu, policii a hasiče a okamžitě se volá na centrální dopravní pracoviště s požadavkem na zastavení provozu,“ vysvětluje mluvčí hasičů Martin Kavka.

„Tam je důležité, že v některé obci může být více přejezdů. Člověk poté může říct ‚přejezd v této obci‘, ale oni tam mohou být dva nebo tři. To znamená, že to číslo přesně místo lokalizuje. To je to nejdůležitější,“ dodává Kavka.

Štítek s označením konkrétního přejezdu lidé najdou zezadu výstražných světel nebo kříže.

„Cedulky jsou oproti těm původním větší, vyrobené z reflexního materiálu, takže jsou vidět i v noci, a kromě značky označení přejezdu instalujeme i piktogramy s číslem 112, aby řidiči, kteří se ocitnou ve vypjaté situaci, věděli, kam volat,“ vysvětluje mluvčí Správy železnic Nela Friebová.

V celé republice je podle Frieblové přes sedm tisíc železničních přejezdů. Novými cedulkami by měly být všechny osazené do konce roku – to znamená vyrobit jich asi 22 tisíc.

Kristýna Vašíčková, eza Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít