Jsem na náš národ strašně pyšný, přiznává Průša, autor ochranných štítů z 3D tiskáren pro lékaře
Proti koronaviru se zvedla v Česku vlna vzájemné pomoci, kterou naposledy a v jiné formě pamatujeme snad jen z listopadu 1989. Dobrovolníci ve spolupráci s neziskovkami rozvážejí jídlo seniorům, šijí se roušky a Josef Průša, který byl hostem Interview Plus, spolu s celou komunitou 3D tiskařů tiskne ochranné zdravotnické štíty.
Za dobu snad jen 14 dnů vyrobili a taky sami rozvezli na 820 pracovišť, tedy hlavně nemocnic, 35 tisíc ochranných štítů. Zadarmo.
„Dali jsme zadarmo, on-line k dispozici i software na 3D model součástek (na tisk štítů). Funguje to s jakoukoli 3D tiskárnou, na kterou se ten náš model vejde,“ říká Josef Průša v Interview Plus.
Až do pandemie se o naší společnosti mluvilo spíš jako o rozdělené než o občanské, kde si lidé vzájemně pomáhají.
Jak vlastně nápad na 3D tisk štítů vznikl?
3:56
Na ČVUT dokončují data pro profesionální 3D tiskárny. Zvládly by vyrobit až 500 respirátorů denně
Číst článek
„V naší komunitě už nějakou dobu kolovaly různé domácí návrhy respirátorů apod. Když jsem si to pak analyzoval, tak jsem došel k názoru, že to vhodné není. Hlavně kvůli falešnému pocitu bezpečí… Nakonec jsem si všiml, že se někdo pokoušel o tisk zdravotnického štítu. Vrhli jsme se na to, udělali design, ale od začátku jsme taky spolupracovali s ministerstvem zdravotnictví a testovali i v nemocnicích,“ popisuje.
Jde prý o to, aby štít fungoval s dalšími ochrannými pomůckami, protože je to vlastně jen další ochranná vrstva lidí v první linii. „Není to náhrada za respirátor nebo brýle s nepřímou ventilací. Tento štít ale může dávat smysl i pro lidi s rouškou na pokladně supermarketů nebo třeba u lékárníků, kteří přijdou do styku s velkým množstvím lidí.“
Dočasná výpomoc společnosti
„Bereme to jako dočasnou výpomoc české společnosti v době, ve které je to potřeba. Jinak vyrábíme 3D tiskárny a ani neplánujeme, že bychom se někdy měli stát největšími výrobci zdravotnických štítů na světě.“
„Jsem na náš národ strašně pyšný, jak jsme se během pár dní všichni orouškovali. Moc se mi to líbí a byl bych rád, aby nám z toho něco zbylo i do doby, když už bude ,po‘.“
Josef Průša
Průša vysvětluje i to, proč si to jeho firma může dovolit tisknout (a zdarma rozdávat štíty) lidem v první linii boje s koronavirem.
„Prodej 3D tiskáren vlastně platí i vývojáře.“ Štíty budou tisknout tak dlouho, dokud to bude potřeba. „Materiál nám nedojde, protože jsme si v posledních dvou letech postavili fabriku na výrobu materiálu. O to strach nemám, spíš až budou ochranné štíty normálně dostupné, přemýšlíme, co se bude hodit dál.“
Taky už vyhlásili soutěž nápadů, co by se mělo dál tisknout, a mají několik tipů. Zřejmě zvítězí pomůcky, jakési šablony na snadnější šití roušek.
Nebude to jednoduché...
Od začátku pandemie Průšově firmě, jako málokomu v zemi, tržby rostou.
„Nevím, jestli to je tím, že se spousta lidí teď nudí, protože musejí být zavření doma, ale smysl to určitě dává i firmám pro vývojáře. Ti dřív pracovali v dílnách, a tak jim firma koupí domů tiskárnu. O nás strach nemám, ale celkově to po pandemii nebude pro všechny jednoduché, a nebude to na chvíli.“
Co bylo nejtěžší? „Asi to obíhání a zpracování feedbacků od profesionálních zdravotníků tak, aby to fungovalo. První den jsme pak vyrobili asi 800 kusů a dnes jsme na 3,5 tisících. Taky ty štíty netiskneme sami, ale je to open source, takže s námi tisknou další desítky tisíc tiskařů z každé malé české vesnice, ale už i ze světa.“ Taky dnes tiskou už třetí verzi, která je opět zadarmo a k dispozici.
Firma prý zavádí i minimalizaci zdravotních rizik pro své zaměstnance – automatické dveře, aby se nikdo nemusel dotýkat rizikových klik, všude stojí stojany s dezinfekcí, kterou si sami míchají, protože si na internetu našli od Světové zdravotnické organizace (WHO) návod, jak si ji vyrobit, a tak si ji pro vlastní potřebu taky udělali. „Nejsem žádný futurolog, ale opravdu si myslím, že teď zažíváme takový rychlokurz digitalizace,“ dodává.
