Zima už nebude taková, jak si ji pamatujeme. Blíží se Řecku a Itálii, nastiňuje klimatolog

Praha 15. února 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Viděl jste záběry z mistrovství světa v biatlonu?
Přiznám se, že nejsem příliš sportovní fanoušek a nedívám se na sportovní přenosy, nicméně zprávy se ke mně jako k meteorologovi dostávají. Situace se sněhem je špatná.

Bílé cestičky navezeného technického sněhu uprostřed skoro jarně zeleného lesa, mnohdy rozbláceného, plného různých loužiček… Teplotní výhled nevypadá úplně zimně – ve čtvrtek 8 °C, v pátek 6 °C, v sobotu znovu 8 °C. Za těchto podmínek ani sněžit nemůže, ne?
Sněžit může. I za těchto podmínek mohou být sněhové přeháňky. Problém ale spočívá v tom, že sníh začne okamžitě tát. Takže vyhlídky jsou nepříjemné.

Kolega Honza Suchan, který v Novém Městě na Moravě mistrovství světa v biatlonu sleduje, natáčel o tom, jak se připravují tratě a jak je to s technickým sněhem. Mimo jiné mě zaujalo, že pořadatelé mají v zásobnicích prostor na asi 60 tisíc kubíků sněhu. To je obrovské množství. Ředitel závodu nebyl nadšený z toho, jak málo přírodního sněhu tam je, a jak moc sníh taje. 

Rolbař z toho taky nebyl nadšený. Byl přímo zoufalý z toho, že to je nekonečný boj, že pořád spravují roztáté a rozbité trati.

Je tohle ještě zima? 
Ano, formálně to zima je, ale svým charakterem je blízká tomu, co bychom čekali v Řecku nebo Itálii. Určitě tak můžeme vydržet u konstatování, že to zima je, ale budeme se muset připravit na to, že už zima nebude taková, jak ji známe z minulosti, třeba z devadesátých let minulého století. Teploty jsou bohužel už příliš vysoké, a do budoucna budou dále růst. 

Je to podoba zimy, na kterou si musíme zvykat? 
Samozřejmě, klima se bude dál měnit a jeho charakteristiky se budou čím dál víc vzdalovat tomu, co třeba my čtyřicátníci, padesátníci známe z minulosti.

Konec zimních sportů?

Je to mimochodem pár dní, co v Jizerských horách zrušili kvůli nedostatku sněhu tamní slavnou padesátku. Navíc připomeňme, že se závod už před lety několikrát přesouval, z ledna na únor, právě kvůli vyhlídkám na lepší podmínky. Na Radiožurnálu jsme měli rozhovor s jedním z organizátorů, Davidem Doušou, který říkal, že už ho nemají kam a jak přesouvat…

… Jak výjimečné v českém prostředí je, že to někdo takto otevřeně přizná?
Lidé z oborů, které jsou změnou klimatu nejvíce postiženy – z pravidla třeba lesnictví, zemědělství nebo vodohospodáři –, o tom mluví poměrně specificky, a bohužel se s tím ztotožňuji. To není žádná revoluční pravda, to se opravdu děje. Změny v přírodě, jak je pozorujeme okolo sebe, se už příliš popírat nedají. Ale samozřejmě je tu vždycky skupina lidí, kteří se vždycky budou zatvrzovat a budou argumentovat, že v minulosti bylo přece ještě tepleji, a že je to všechno podvod, který stojí spoustu peněz. Ale tohle kontrariánství bylo v každém období dějin.

Jsme na začátku konce zimních sportů v té podobě, v jaké jsme je dosud znali? 
Kdybych odpověděl replikou, tak cožpak my, ale na konci zimních sportů budou brzy i Alpy. Změna se nezastavuje před žádným regionem, žádným pohořím v Evropě. Budeme si muset zvykat na to, že u nás bude sníh opravdu jen velmi nárazově, a to i na horách. Spolehlivost sněžení a zasněžené krajiny se vytrácí i v podstatně vyšších polohách, které nabízí třeba Alpy nebo Slovensko. 

Nemáme sice přírodní sníh, ale máme ten technický. Je to alternativa? Je to únosné a udržitelné? 
Tady právě začínají problémy, v ekonomice a ekologii. Nejsem ani ekonom, ani ekolog, ale od kolegů pochopitelně slyším, že právě třeba ekologům se umělé zasněžování vůbec nelíbí, protože vodu potřebnou na sníh odebírá z místních potoků v horských údolích, což pak ohrožuje život v nich. 

Samozřejmě není žádné překvapení, že bude umělé zasněžování hodně drahé, specificky v dnešní době zvýšených cen energií. Takže si nemyslím, že by tohle byla do budoucna cesta pro to, jak zachovat zimní sporty. Dost možná nám bude bližší přístup, který praktikujeme třeba v zemích Perského zálevu, kde si na zimní sporty holt postaví halu.

Dopady na krajinu

Zmiňoval jste, že umělý – lépe řečeno technický – sníh bere vodu z krajiny. Znamená to, že úbytek přírodního sněhu ve svém důsledku může způsobovat sucho v krajině? 
Pochopitelně ano. Naše středoevropská krajina je zvyklá na sněhovou pokrývku. Ta způsobuje, že když zrovna nesněží, tak je i tak zem přikrytá a neodpařuje se z ní voda. Teď, když máme takovouto zimu, kdy jsou teploty několik stupňů nad nulou, prší a fouká vítr, krajina vodu stejně ztrácí, a to právě kvůli efektu vysušování výparu. Tahle zima je pro nás naštěstí výhodná v tom, že je opravdu hodně vlhká. To je štěstí v neštěstí – za těchto podmínek se zdá, že je naše půda dostatečně zásobená vodou.

Tím se dostávám k tomu, co je pro nás zpravidla to nejdůležitější, a to je otázka jarního sucha. Samo o sobě nám sucho nevadí, dokud příroda spí. Ale na jaře, když se začne probouzet a začne se probouzet i zemědělství, je voda potřeba. A pokud udeří obávané předjarní nebo jarní sucho, tak můžeme čekat další škody – v zemědělství, v ekonomice, v lesnictví, všude.

Ve zprávách jsem zaznamenal, že hrozí i rizika záplav, s tím, že není sníh, ale třeba hustě prší…?
Určitě. Nicméně když se ještě vrátím k tématu sněhu, tak to, že by sníh z české krajiny vymizel úplně, se také nedá říct. Počasí se v současné zimě – nejen tento rok, ale obecně v klimatu posledních let a zřejmě let, kam směřujeme – stává mnohem chaotičtější. Před několika desítkami let byla zima zimou. Na celé severní polokouli se ochladilo, nasněžilo, občas foukalo, občas sněžilo. Charakter ale zůstával ryze zimní, tak, jak si ho pamatujeme. Jenže to, co se nám v současném klimatu děje, je to, že se na severní polokouli, třeba u nás nebo ve střední Evropě, dost často střídají velmi vzdálené a poměrně exotické vzduchové hmoty, a to působí problémy. Jeden týden může být velmi teplo, a pak může teplo vystřídat chaotický vpád extrémně studeného vzduchu, takže můžou přijít epizody, kdy může na několik málo hodin až dní napadnout až příliš sněhu. To jsou ty sněhové kalamity, které nám tu i za těchto teplých let a zim – hlavně v dopravě – komplikují život. 

Podle vás se tedy ale nedá říct, že by v oteplující se Evropě ubýval během zim sníh…? 
Sníh samozřejmě ubývá, ale bavíme se o dvou různých věcech – o sněhové pokrývce a o samotném sněžení. Sněhová pokrývka nám v poslední době mizí i ve vyšších polohách. Na druhou stranu nám ale zůstává riziko sněžných kalamit. Dvě rozdílné vzduchové hmoty se přeženou za sebou, a chladný vzduch, který u nás narazí na příliš teplý vzduch, vyvolá vánici, která dokáže během jednoho dne i v tomhle relativně teplém klimatu přinést třicet až čtyřicet centimetrů sněhu. A to je pohroma pro dopravu. 

Letos máme nejteplejší začátek února za posledních sto let. Znamená to, že na skutečně tuhé mrazy, zpravidla noční, za jasné oblohy, už můžeme zapomenout? 
Tady musím nesouhlasit. Pokud si dobře pamatuju, alespoň u nás bylo relativně nedávno v lednu v noci téměř -20 °C. Jak jsem zmiňoval, mrazy tady s námi vydrží. Nebudou pořád, ani tak časté, ale dokážou nepříjemně zaskočit právě i v budoucím klimatu. 

Bude přibývat extrémů… A nějaká kontinuální zima? 
Kontinuální zima už… Asi zůstane otázkou minulosti. 

Oteplování Evropy

Zaznamenal jsem, že se Evropa otepluje rychleji než zbytek světa, je to pravda? 
Určitě, skoro dvakrát rychleji. 

Z jakého důvodu?
Není jeden identifikovatelný a jednoznačný důvod. Zřejmě je tam souhra několika faktorů. Například pro severní Evropu je důležitý fakt, že obecně ustupuje mořský led. Tím se sluneční paprsky dostávají do tmavé mořské vody, a severní Atlantik se tak zahřívá víc, než by měl. Pak ohřívá i přilehlou atmosféru a i severní Evropu. A oproti minulosti je v Evropě také mnohem měně lesů, mnohem víc aglomerací a svoji roli určitě hraje i to, že se nám více prohřívají okrajová moře v okolí Evropy, jako je Středozemní moře, Biskajský záliv, ale i Balt.

Meteoslužba EU oznámila, že poprvé v historii měření planeta za posledních 12 měsíců zaznamenala oteplení o více než 1,5 °C ve srovnání s předindustriální érou. Jak alarmující tenhle údaj je? Měl jsem za to, že překonání 1,5 °C je hranice, která je pro další vývoj života na Zemi naprosto fatální. 
Téměř s jistotou se teplota na několik let vrátí pod tuto úroveň. Hodnota, o které mluvíte, není v našem případě čistě jen důsledek globálního oteplování, ale zřejmě tam velkou roli hraje i El Niño, který zřejmě do poloviny příštího roku odezní. Teploty tedy opět poklesnou. Nepoklesnou o 1,5 °C, to určitě ne, ale poklesnou o cenné desetiny. Nicméně pokud se dostaneme do řádu desetiletí, teploty porostou dál. Takže to, že teplota opravdu trvale překročí hranici 1,5 °C, to služba Copernicus – služba EU – odhaduje, že nastane bohužel někdy v první polovině třicátých let. 

Už víme, kdy přesně El Niño odezní? 
To nevíme, na to se čeká. Někdo očekává, že by měl začít slábnout už v následujících týdnech. Někdo to čeká spíš v druhé polovině roku. A protože my v ČR nejsme specialisté na El Niño, tak si v tomto dovolím se zdržet odhadů. 

Planeta zažila nejteplejší rok v dějinách měření. Chápu správně, že cíle Pařížské dohody, které mimochodem počítaly s hranicí 1,5 °C, už neplatí? 
Cíle na papíře určitě ještě platí. Ale bohužel asi jenom na tom papíře. Čím dál víc se jeví pravděpodobnost toho, že těmto cílům opravdu nedostojíme. I v našich studiích, na které se zaměřujeme, se už přesouváme k méně příznivým, extrémnějším scénářům nárůstu teploty, pochopitelně v důsledku nárůstu emisí ze skleníkových plynů. 

Jaká bude zima za pět, za deset let? Otázka za milion. 
To je otázka možná za mnohem víc než pouhý milion, protože to rozhodne i o naší ekonomice a o našem živobytí. Teď bych spíš předpokládal chaotičtější průběh, i do budoucna. Bohužel to budou zimy zřejmě divoké, i z hlediska vichřic, případných zimních povodní. Doufejme, že jen lokálních, když už to musí být. Přírodě pořád stoprocentně nerozumíme, takže mohou připadat v úvahu i jiné scénáře.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity zvuky z České televize.