Věda pro děti: Jsou ryby opravdu němé a jak se dorozumívají?
Pokud si představujete, že ryby jsou němé a že pod hladinou moří a oceánu vládne hrobové ticho, jste na omylu. Spousta druhů ryb vyluzuje zvuky a také vše slyší. Ryby se zkrátka normálně dorozumívají stejně jako jiní živočichové.
K vnímání zvuků rybám slouží takzvaná postranní čára, linie šupin na obou stranách těla, dále pak vnitřní ucho a také plynový měchýř.
To je orgán, o kterém si badatelé dlouho mysleli, že slouží k vyrovnávání tlaku uvnitř těla s okolním tlakem vody, což opravdu dělá. Zároveň ale funguje podobně jako bubínková blána v uchu suchozemských živočichů.
Zvukový signál se ve vodě šíří rychleji než v ovzduší, a to více než čtyřikrát. Vodní zvuky vznikají kmitáním vody. Ryby je slyší a dokonce vnímají zvuky ve větším rozsahu než lidé.
Lidské ucho dokáže zachytit zvuky jen v určitém rozsahu a všechny zvuky pod ním a nad ním neslyšíme. Jde o vysokofrekvenční a nízkofrekvenční zvuky. A ty dokáží vnímat některá zvířata a mezi nimi i ryby. Třeba kytovci slyší vysokofrekvenční zvuky a úhoři říční zase vnímají ty nízkofrekvenční.
Kdákání, mlaskání a troubení
A jak tedy ryby komunikují? Vyluzují různé zvuky typické pro daný druh. Někdy jde o signály při vymezení teritoria nebo při souboji o potravu. Dorozumívání slouží také k hledání partnera k rozmnožování nebo se navzájem varují před útokem predátorů.
Štítník třeba na poplach silně kdáká, jeseter zase kvičí a hvízdá, pyskoun mlaská a v řece Amazonka žije druh sumce, který troubí. Jeho hlasité troubení vzniká vytlačováním vzduchu a připomíná to zvuky slona.
Zkoumání rybí komunikace probíhá pomocí podvodních mikrofonů a dalších speciálních nástrojů.
Kromě zvuků pak ryby k dorozumívání používají i řeč těla, třeba způsob plutí a některé druhy také vibrace.
Ryby slyší i člověka
Protože však ryby nejsou němé ani hluché a pod hladinou to žije, znamená to, že slyší i hluk způsobený člověkem a ten může způsobit mnoho problémů. Jde hlavně o hluk z lodních motorů závodních strojů a sonarů.
Věda pro děti: Proč mají zebry pruhy?
Číst článek
Ryby jsou zmatené, hluk komplikuje jejich komunikaci a může se stát, že nenajdou partnera k rozmnožování, potravu nebo neutečou před predátorem.
Velcí kytovci třeba kvůli útěku před hlukem doplavou na mělčinu a už se s ní nedostanou a zahynou. Hluk jim znemožní správnou orientaci. Organizace spojených národů vypracovává mezinárodní dohody o omezení hluku v oceánech.
My můžeme pomoci tím, že pokud budeme v blízkosti vodních toků, kde žije mnoho ryb, budeme se chovat tiše. Ryby totiž nemají kam utéct.