Včely mohou být závislé na nikotinu stejně jako lidé. Setkávají se s ním v pesticidech
Na nikotinu nemusí být závislí jen lidé, ale třeba i včely nebo čmeláci. Přestože tabák nekouří, setkávají se s ním v pesticidech, konkrétně v nedávno zakázaných insekticidech obsahujících neonikotinoidy.
Jedná se o sadu uměle vyráběných chemických látek podobných nikotinu, hlavní účinné látce v tabáku. Vědci je začali vyvíjet v osmdesátých a devadesátých letech jako náhradu jiných pesticidů například organofosfátů. Neonikotinoidy jsou méně toxické pro savce a ptáky, silně ale působí proti hmyzu. A právě ochrana včel byla jedním z důvodů, proč je Evropská unie v roce 2013 dočasně zakázala.
Medu bude letos méně, ale bude kvalitnější. Na vině jsou chybějící včely i sucho
Číst článek
Vědci se totiž domnívali, že způsobují syndrom zhroucení včelstev. To znamená, že z úlu v krátkém čase odletí většina dělnic a nechá tam královnu samotnou. Přímá souvislost se zatím nepotvrdila, v dubnu letošního roku ale unie přijala nařízení, které zakazuje veškeré venkovní použití tří nejvýznamnějších nikotinoidů.
Vliv na ekosystém
Podle nejnovější studie publikované ve vědeckém časopise Proceedings of the Royal Society B, se včely a čmeláci po neonikotinoidech chovají jako závislé. Ty, které se s pesticidem zatím nesetkaly, se mu spíše vyhýbají. Jakmile ale začnou opakovaně opylovat květiny, které jsou pesticidem ošetřené, začnou ho postupně vyhledávat. A později dokonce začaly používat jen ty zdroje, které obsahovaly neonikotinoidy. Chovají se tak podle vědců podezřele podobně jako lidé závislí na cigaretách.
Ubývání včel a dalšího hmyzu, který přenáší pyl, přitom může ovlivnit ekosystém. A to především proto, že jde o opylovače. Řada rostlin, včetně těch, které se komerčně pěstují, například jabloně, mandlovníky nebo vinná réva, spoléhají na opylování hmyzem.
4:09
O své včely pečuje na dálku: speciální chůvička pozná, kdy mají hlad, kdy se chtějí rojit
Číst článek
Dopad na lidstvo
Podle BBC je na včelách závislých až 90 procent produkce potravin a do velkých problémů by se tak nejprve dostalo zemědělství. Kvůli nedostatku potravin by na tom následně stejně bylo i celé lidstvo. Potíž je to samozřejmě i pro rostliny jako takové, bez opylování nebudou mít plody, nemohou se tak množit a postupně vyhynou. V souvislosti s intenzivním používáním pesticidů vědci pozorují i ubývání ptáků. Ti totiž s chybějícím hmyzem trpí nedostatkem potravy.
Podle systematické analýzy vědeckých článků na dané téma, publikované v roce 2017, není dopad ještě zcela prozkoumaný. Největší zdravotní riziko podle ní ale hrozí lidem, kteří jsou látce vystavováni silně a opakovaně. Mezi místa, kde se s neonikotinoidy mohou lidé setkat, patří například med. Podle průzkumu ze začátku letošního roku je těmito pesticidy kontaminována čtvrtina britského medu.
