Vědci se vydají směrem k ledovci na palubě lodi RRS James Cook. Za použití dvou podmořských robotů budou sbírat data o tom, jak se mění prostředí v okolí plující kry. Podle vědců může kra své okolí měnit například tím, že chladí vodu v blízkosti a do moře kvůli tání pouští velké množství sladké vody.

Vědci se obávají, že ledovec může zničit podmořskou vegetaci, která mimo jiné zadržuje velké množství oxidu uhličitého. „Zničení (vegetace) ze strany ledové kry by vedlo k uvolnění velkého množství oxidu uhličitého do vody a možná i do atmosféry,“ uvedl přírodovědec z BAS Geraint Tarling.

Vědci budou měřit také koncentraci fytoplanktonu, který je na začátku potravinového řetězce mořských živočichů. Pokles jeho výskytu se může negativně promítnout do unikátní fauny na ostrově Jižní Georgie. „Fytoplankton končí rovnou v korýších, a ti končí bezprostředně v tučňácích, tuleních a velrybách,“ uvedl Tairling s tím, že na ostrově „je krátký potravinový řetězec“.

Obavy panují také z toho, že by masa ledu mohla u ostrova uváznout. Podle některých odhadů by jí mohlo trvat až deset let, než se úplně rozpustí. Britská stanice BBC uvádí, že rozloha ledovce se za poslední tři roky zmenšila z 5800 na 3900 kilometrů čtverečních.

Ostrov Jižní Georgie není lidmi trvale obývaný, hostí ale početné kolonie tučňáků a tuleňů a patří mezi největší mořské rezervace na světě. V jeho vodách se vyskytuje více mořských druhů než na Galapágách, připomíná agentura AP

Není zcela jasné, kdy by kra mohla k ostrovu doplout. V současnosti se od něj nachází zhruba 75 kilometrů; rychlost, kterou se ledovec pohybuje, se však výrazně liší podle vnějších podmínek.

Podle vedoucího mise Povla Abrahamensena bylo možné výpravu uspořádat za výrazně kratší dobu, než je obvyklé, protože si úřady uvědomují, že je nutné rychle zasáhnout.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít