Krkonošská přírodní rezervace vznikla před 120 lety. Strmá stráň v Labském dole ale dál zůstává záhadou
Založení první chráněné oblasti na území našich nejvyšších hor se letos slaví jako Krkonošský rok Harrachů. První krkonošská přírodní rezervace ale zůstává po 120 letech od vyhlášení i pro lesníky jen velmi obtížně přístupnou pralesní oblastí. O Strmé stráni v Labském dole mlčí i archivy. Co o ní tedy víme?
Jsme ve 1150 metrech nad mořem s Radkem Drahným, tiskovým mluvčím Správy Krkonošského národního parku. Pod námi je Labský důl a Strmá stráň. Tolikrát citovaná první rezervace v Krkonoších, ale my o ní vlastně mnoho nevíme.
Jan Harrach už v roce 1904 zřídil první krkonošskou přírodní rezervaci - Strmou stráň v Labském dole
„Víme bezpečně, že ji vyhlásil Jan hrabě Harrach v roce 1904. Víme také, že její rozloha byla 60,4 hektaru a vše ostatní je v hlubinách historie ukryto,“ přibližuje pro královéhradecký rozhlas.
„Navzdory tomu, že jsme se v loňském roce velmi snažili ve všech možných archivech až ve Vídni hledat jakékoliv materiály, které by s touto lokalitou byly spjaty, nepodařilo se nám nic dopátrat,“ dodává.
Víme, že hrabě Harrach vyhlásil tuto rezervaci kvůli původním formám krkonošského smrku, které se tu dochovaly. Pro představu, onen původní, štíhlý krkonošský smrk má takové zvláštní uspořádání větví. Připomínají připažené ruce člověka. Strom tak lépe odolává větru a sníh po větvích snadněji sklouzne.
Stále jde o smrk ztepilý, jak ale praví odborníci, každá dřevina má v určitých regionech své ekotypy. A tady je to tedy smrk krkonošský.
10:14
Polské Krkonoše jsou prudší a divočejší než naše. Za vstup do tamního národního parku ale zaplatíte
Číst článek
„Když se do těch porostů teď podíváme, tak koukáme téměř do korun velikánů, kteří mají řádově 150 let. Tady v Labském dole sníh zůstává velmi dlouho a námraza má často až fatální vliv na stav zdejších lesů,“ vysvětluje Drahný. „Takže stromy, které tady jsou, potvrdily svoji velkou houževnatost,“ doplňuje.
Ani žádné lesnické stezky nejsou. „Přes celý porost vede pouze jeden historický chodník. Ten je ale tak zarostlý, že jsem se tady už i sám ztratil,“ usmívá se Drahný.
„Za Labským ručejem, což je podle nás východní hranice původní Strmé stráně, můžeme najít chodník až 1,5 metru široký. Ta cesta je zpevněná, takže je jasné, že ji naši předkové používali ke svážení dřeva na saních rohačkách,“ podotýká.
Ale nezkoušejte sem přijít. „Ta strmost je zcela nezpochybnitelná,“ varuje Drahný. Jednak byste to nemuseli ve zdraví projít, ale také se sem nesmí chodit. „Právě pro takové lokality dává stále smysl mít v Krkonoších národní park,“ uzavírá mluvčí Správy Krkonošského národního parku.
