Indické zemědělství dokáže pohnout globální stabilitou, říká indolog Krejčík
Země kontrastů s populací blížící se 1,5 miliardy lidí nedávno slavila úspěšnou misi na Měsíc, stejně tak se ale asi šestina jejích obyvatel potýká s podvýživou. Indický stát se přitom už od šedesátých let stará o dostatečný přísun kalorií pro každého občana. Jenomže kalorie z pšenice a rýže neznamenají plnohodnotný jídelníček a rozsáhlé monokultury snižují biodiverzitu v regionech severní Indie podobně jako u nás.
„Zelená revoluce probíhala především v 60. letech a cílem bylo zajistit Indii potravinovou soběstačnost. V roce 1943 proběhl v Indii velký Bengálský hladomor, při kterém zemřelo mezi dvěma až třemi miliony lidí. Indie se rozhodla zaměřit na soudobé vědecké poznatky a zajistit dostatečný kalorický příjem obyvatel. Pro tyto účely byly vytipovány rýže a pšenice,“ popisuje agronomické zásahy ministra zemědělství Chidambarama Subramaniama a agronoma M. S. Swaminathana indolog a politolog z Filozofického ústavu Akademie věd ČR Jiří Krejčík.
Poslechněte si Podhoubí o jednom z největších agrikulturních systémů na světě, který ohrožuje klimatická změna a nedostatek vody
Indie je obrovská země s několika agroklimatickými zónami. Zelená revoluce se týká především severu a severovýchodu, kde se pěstuje pšenice a přes zimu částečně rýže. Střední Indie je suchá oblast zejména s technickými plodinami a prosem. Jihovýchodní Indie se zase zaměřuje prakticky jen na rýži. Asi polovina populace je ekonomicky nějak na zemědělství napojená.
Problém v oblasti Paňdžábu a Uttarpradéše je pšenično-rýžová monokultura, která vyžaduje intenzivní zavlažování. Zemědělci tahají pomocí čerpadel spodní vodu, jejíž doplnění je ale závislé na dobrých monzunech. V poslední době se srážkové vzorce v Indii následkem klimatických změn mění. Období intenzivního sucha způsobují ve střední Indii vysídlení celých okresů na několik měsíců, ty střídají zas místy až příliš silné monzuny, které ničí úrodu.
3:29
Data z družic napomáhají českým zemědělcům při hnojení. Díky tomu ušetří a jsou ekologičtější
Číst článek
Destabilizace klimatického systému dopadá na produkci a výnos zemědělských plodin, které pak mohou mít mnohem širší dopad. „Pokud je nějaká síla, která dokáže pohnout planetární stabilitou, tak je to právě indické zemědělství,“ říká Krejčík s tím, že Indie zajišťuje až 40 % světového vývozu pšenice a chtěla také pokrýt chybějící vývoz Ukrajiny.
Co způsobuje podvýživu některých obyvatel Indie? Které plodiny vykupuje přímo stát a které podléhají vrtochům volného trhu? Jak vypadá energetický mix Indie? Poslechněte si celé Podhoubí výše.
