Mimo hru. Proč sportovní reportéři na tělovýchovných cvičeních vypadávali z role?
K profesi rozhlasového sportovního reportéra patřilo i pokrývání hromadných strahovských cvičení, které spíš než se sportem měly více společného s politikou. Závěrečná epizoda podcastu Českého rozhlasu Plus Rozehra ukazuje, že „sporťák“ nebyl vždy tím pravým reportérem pro tento druh akcí. A jak se na III. spartakiádě v roce 1965 protnuly osudy sportovních reportérů s tehdy začínajícím redaktorem armádní redakce Zdeňkem Svěrákem?
I když všesokolské slety a socialistické spartakiády stojí z politického úhlu pohledu v příkrém rozporu, z pohledu organizace těchto akcí se spartakiády snažily na sokolskou tradici navazovat.
Mimo hru. Proč sportovní reportéři na tělovýchovných cvičeních vypadávali z role?
Pro rozhlas pak hromadná strahovská cvičení odjakživa představovala události s vysokou důležitostí. Jejich přenosy patřily po obsahové i technické stránce k těm nejnáročnějším. Nepřekvapí proto, že se jich aktivně účastnili i sportovní reportéři.
„Sportovní reportéři během všesokolských sletů příliš nevyužili svých schopností improvizace a ve svém hodnocení kariéry si těchto reportáží nepovažovali,“ upozorňuje historik a archivář Českého rozhlasu Tomáš Pánek.
Mnoho prostoru pro improvizaci se sportovním reportérům Stanislavu Sigmundovi a Karlu Malinovi nedostávalo, na rozdíl od sportovních přenosů, ani při komentování spartakiádních cvičení v 60. letech.
Spolu se „sporťáky“ ale tyto reportáže zajišťoval mimo jiné také redaktor armádní redakce Zdeněk Svěrák. Jeho popis cvičení se od toho, co hlásali sportovní reportéři, lišil. V podcastu Rozehra si můžete jeho hodnocení poslechnout.
Cvičit neznamená sportovat
Sokolská hromadná cvičení nevznikla jako odnož sportu. Bylo tomu dokonce přesně naopak.
„Pro zakladatele Sokola Miroslava Tyrše byl Sokol především myšlenkový a ideologický projekt, který se ve všech aspektech střetával s principy sportu,“ upozorňuje Petr Roubal, historik z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.
„Zatímco principem sportu je soutěživost, principem sokolských cvičení byla spolupráce,“ dodává historik.
Tělovýchovná cvičení na Strahovském stadionu se tak dají vnímat spíš jako politický rituál než sportovní událost. A v této souvislosti je logické, že klasická sportovní reportáž musela – především v době socialismu – ustoupit politicky angažovanějšímu reportážnímu stylu.
Poslední epizoda podcastové série Rozehra ovšem nezkoumá pouze historii, ale také současnost. Michal Šedivý z organizace Open House Praha seznamuje posluchače se současným stavem míst pražského stadionu na Strahově, odkud kdysi rozhlasoví reportéři vysílali.
Proměnou prošla také sportovní redakce Českého rozhlasu. Jaké je pro její členy dělat reportáž ze sokolského sletu v 21. století? Poslechněte si epizodu podcastu Rozehra, audio je nahoře v článku.
