Do Ghany se vrátí zlato ašantských králů. Britská muzea ho zemi zapůjčí na tři roky
Dvě britská muzea pošlou zpátky do Ghany zlaté klenoty tamních králů. Takzvané Ašantské zlato se do své původní země vrátí po 150 letech. Nebude to ale na stálo. Šperky zpět do Afriky zamíří na dlouhodobou zápůjčku na tři roky do muzea v královském paláci v někdejším hlavním městě ašantského království Kumasi.
Celkem 32 vzácných artefaktů pošle do Ghany muzeum královny Viktorie a prince Alberta a Britské muzeum, které má bohaté sbírky artefaktů a kulturního dědictví z větší části světa. Do Ghany pošlou 15 převážně zlatých předmětů k výročí 150 let ašantsko-britské války a začlenění Ašantského království do britské koloniální říše.
Římská busta, ukradené knihy i starověké mince. Europol při razii po Evropě objevil 11 tisíc artefaktů
Číst článek
Do Ghany se vrátí například zlatý prsten a brož, které patřily Ašantským královským pobočníkům, ceremoniální dlouhá dýmka, zlatem zdobený ceremoniální klobouk, či helma se zlatými rohy, figurálními plastikami a drahými kameny. To je kus oděvu, který při korunovacích ašantských králů nosili tamní dvořané. Dále jsou ve sbírce náramky, meč a řada dalších předmětů.
Předměty se do Afriky dostanou na základě dlouhodobé zápůjčky. Obě muzea, ve kterých se sbírka nyní nachází, mají totiž zákonem zakázáno natrvalo vracet předměty ze svých sbírek do zemí, odkud je Britové v době své koloniální říše odvezli. Oficiálně jsou proto předměty jen zapůjčené, aktuálně na tři roky s tím, že dohoda počítá s případným prodloužením zápůjčky ještě o další tři roky.
Problematika zápůjček
Přestože britská muzea a jejich vyjednavač ujišťují, že zápůjčka v žádném případě neznamená trvalý návrat artefaktů do země původu, Ghana to považuje za důležitý první krok k obnovení dobrých vztahů a připomínku násilného odvlečení ašantského kulturního dědictví.
Návrat nebo půjčování předmětů do země jejich původu je sporná otázka. Africké státy často tvrdí, že je britská koloniální správa či armáda uloupily protiprávně a požadují jejich vrácení. Problematicky vnímají i podobné zápůjčky, které podle kritiků přiznávají Britům jejich vlastnické právo.
Ašantské království
Kořeny Ašantského království sahají do třináctého století. Bylo významným centrem řemesel, obchodovalo s textilem, zlatem. Bylo i významnou vojenskou silou, díky čemuž obchodovalo i s otroky a dlouho úspěšně vzdorovalo i evropským koloniálním mocnostem. Až do porážky v roce 1874.
Jako významný precedent se považuje případ Beninských bronzů, kovových plastik z 16. století z království Benin v dnešní Nigérii. Část jich je v Britském muzeu, část byla v dalších muzeích v Evropě. Německo loni rozhodlo, že je do Nigérie vrátí.
Smlouvu muzea neuzavřela s ghanskou vládou, ale přímo se současným ašantským králem Otumfo Osei Tutu II., který by byl právoplatným dědicem klenotů, kdyby je Britové po vítězné válce nad jeho předky neodvezli.
Král v současné ghanské republice nemá žádnou politickou moc, ale zůstává nadále respektovanou osobností s velkým kulturním a ceremoniálním významem. A s ohledem na své postavení byl i král Otumfo pozvaný na korunovaci současného britského krále Karla III.
Podle zástupců ghanského ministerstva kultury mají pro zemi, respektive pro Ašantské království, podobný význam jako mají v evropských státech korunovační klenoty. Jsou součástí spirituálního dědictví země a podle tradice jsou v některých z nich uchované stopy duší ašantských králů.
