Chruščov odhalil Stalinovy chyby a komunistům se zhroutil svět. ‚Byla to víc než bomba,‘ říká historik
Komunistické Československo nemělo žádnou vlastní politiku, de facto ani nebylo samostatným státem, protože nás řídili z Moskvy. A když něco nešlo „po dobrém“, muselo to jít „po zlém“. Přesto existoval zásadní text, o kterém se nemluvilo a který si nesměli přečíst ani naši soudruzi. Vlastně se tak dostal do blízkosti dalších zakázaných textů jako Dva tisíce slov, Prohlášení Charty 77 nebo Několik vět, popisuje pořad Jak to bylo doopravdy.
Když se v únoru 1956 konal XX. sjezd sovětských komunistů, na kterém se zásadním projevem vystoupil tehdejší hlavní představitel Sovětského svazu Nikita Sergejevič Chruščov, „byla to víc než bomba“, říká historik Oldřich Tůma.
„Obsah projevu byl šokující, a to nejen pro sovětské komunisty, vlastně pro celý komunistický blok,“ doplňuje historik v pořadu Jak to bylo doopravdy.
Chruščov se totiž pustil do odhalení Stalinova kultu, popisoval jeho praktiky, a co je hlavní, také ho odsoudil. Přitom to bylo jen tři roky od Stalinovy smrti a komunistům se zhroutil svět.
Nesouviselo to ale s tím, že by snad Chruščov byl takový „lidumil“. „Byl totiž už od 30. let spoluzodpovědný za zločiny, kterým padly za oběť miliony lidí.“
Kult Stalina
Historik Tůma dodává: „Chruščov najednou začal kritizovat, poukazoval na Stalinovy chyby a omyly – například obrovské ztráty v období Velké vlastenecké války. To všechno pak zahalil do kultu osobnosti. Po jeho projevu bylo zřejmé, že je politiku potřeba pozměnit. Tak, aby se nejen Sovětský svaz nedostal až na počátek krize.“
25:38
Antisemitismus je v Rusech hluboce zakořeněný. Pěstovalo ho carské Rusko i Stalin, vysvětluje Dvořák
Číst článek
„Stalinovo přesvědčení, že 3. větová válka je nevyhnutelná, takže zbrojil, nakonec znamenalo pád životní úrovně ve všech zemích sovětského bloku, včetně Československa. Bylo třeba najít nový směr, nepoužívat jen represe a především najít viníka,“ popisuje historik.
Chruščov si byl třaskavosti svých slov vědomý, proto řekl: „K otázce kultu osobnosti musíme přistoupit se vší vážností (…) Tuto otázku nemůžeme vynášet mimo stranu – tím spíš ne do tisku. Proto o ní referujeme na neveřejném zasedání sjezdu. Je třeba znát míru, neživit nepřátele, neodhalovat před nimi naše rány.“
Tomu českoslovenští komunisté dobře rozuměli, protože by oni sami museli také ve svých řadách nějakého viníka neúspěchů najít. Opět se hodil Rudolf Slánský, přestože to bylo v souvislosti se Stalinem docela nelogické, ale Klement Gottwald musel zůstat nedotčen a na piedestalu moci.
Stalin porazil Hitlera díky modlitbám, tvrdí pravoslavná církev. Kult diktátora se opět rozmáhá
Číst článek
Aby se předvedli se svými dobrými úmysly, nechali shodit jen před pár měsíci dokončenou Stalinovu sochu na Letné. Obrovské monstrum za obrovské peníze skončilo ve Vltavě. A model „chytrá horákyně“, resp. navázat na nový směr z Moskvy, ale raději tajně, nabíral až směšné obrátky.
Ani kovaní soudruzi se celý text projevu nedozvěděli, takže zdrojem informací se jako obvykle staly zahraniční rozhlasové stanice a exilová periodika. Ta se k materiálu dostala skoro až špionážním příběhem.
Na otázku pořadu, jestli nebyl Chruščovův projev v socialistickém Československu mezi zakázanými texty, host pořadu historik Tůma odpovídá: „Byl zakázaný, supertajný, byl považován za riskantní. Ke zveřejnění došlo až po listopadu 1989“.
Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Jak to bylo doopravdy v úvodu textu.
