Nehoda diplomata nemusela být náhoda. Kniha o Chartě 77 přináší dosud nepublikované informace
Jak vznikala Charta 77 a jak se její prohlášení šířilo mezi lidmi v Československu i do zahraničí, popsali historici Petr Blažek a Radek Schovánek v nové knize s názvem Prvních 100 dnů Charty 77. Vydalo ji nakladatelství Academia a autoři spolu s významnými osobnostmi spojenými s Chartou 77 ji představí ve čtvrtek.
Při její přípravě se podle Blažka podařilo zjistit i některé dosud neznámé okolnosti a část dokumentů bude publikována vůbec poprvé.
Novým členem Rady ÚSTR se stal Palouš. Mluvčí Charty 77, spoluzakladatel Občanského fóra
Číst článek
Autoři zaznamenali vznik prohlášení a jeho šíření doslova den po dni. První popsanou událostí je setkání Pavla Kohouta a Václava Havla v Kohoutově bytě na Hradčanském náměstí 10. prosince 1976.
Kniha obsahuje i medailonky mnoha signatářů, vzpomínky zainteresovaných lidí, fotografie i záznamy, které si vedla Státní bezpečnost (StB). „Velmi podrobně jsme zrekonstruovali počátky Charty 77 včetně její publikace v zahraničí a včetně úlohy západoněmeckého velvyslanectví v Praze, které sehrálo klíčovou roli při zprostředkování informací za hranice,“ řekl Blažek.
Pavel Kohout dostal Prohlášení Charty 77 do západního Německa přes německého diplomata Wolfganga Rungeho. StB jejich schůzku před převozem textu zaznamenala 29. prosince 1976.
Punkem a slovy o živém Havlově odkazu uctil švédský parlament jeho památku a Chartu 77
Číst článek
Historici našli záznam, ze kterého vyplývá, že ještě ten den měl Runge nehodu. Na Malé Straně se střetl s jiným autem. Podle Blažka to nemusela být náhoda. „Auto řídil kandidát spolupráce StB. Mohl to být vzkaz, výstraha tomu diplomatovi,“ uvedl historik. I přesto se text dostal na západoněmecké velvyslanectví a odtud do Německa v pořádku.
Charta 77 měla mimořádný ohlas ve světě, Československo se díky ní podle Blažka ocitlo během několika dní na stránkách světového tisku, o Chartě se vysílaly rozhlasové i televizní reportáže.
V Československu na ni reagovala nenávistná kampaň. Odstartoval ji 12. ledna 1977 článek v Rudém právu s názvem Ztroskotanci a samozvanci. „Když vyšly informace o Chartě 77 ve světových denících, konaly se téměř každý den domovní prohlídky, výslechy, zatýkání a represe, jako propouštění ze zaměstnání,“ uvedl historik.
Promlčeno. Chartista Hanzlík nemá nárok na náhradu za majetek, o který přišel při akci Asanace
Číst článek
Prohlášení Charty 77 podepsalo do pádu komunistického režimu více než 1800 lidí. Její mluvčí vydali přes 500 dokumentů. 27. dubna 1978 vznikl i díky ní Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných, který oslaví 40 let.
Knihu o Chartě 77 představí ve čtvrtek její autoři. Zúčastní se také další osobnosti spojené s knihou i dobou, kterou popisuje. Patří mezi ně Vilém Prečan, historik, který byl v 70. letech propuštěn z Československé akademie věd, publikoval v samizdatu a později emigroval do SRN. Dále pomocný biskup pražský Václav Malý, který se na počátku 80. let stal mluvčím Charty 77, zástupce undergroundu František Stárek Čuňas, a konečně spisovatel Pavel Kohout. Pro knihu poskytl rozhovor, který objasnil zejména počátek Charty 77.
