Semifinále Wimbledonu vrací Murraymu vzpomínky na zlaté LOH v Londýně
Za vrchol Wimbledonu je považován finálový zápas mužské dvouhry, ale minimálně stejně očekávané bude i dnešní semifinále mezi domácím Andym Murraym a Švýcarem Rogerem Federerem. Váže se k němu i výjimečná vzpomínka na léto roku 2012, kdy Murray získal v zápase s Federerem zlato na OH v Londýně, a to pár dní poté, co se Švýcarem prohrál ve finále Wimbledonu.
Poštovní schránky v Londýně jsou červené, ale jedna z nich, kousek nad tenisovým areálem All England Clubu, je natřená zlatou barvou.
Pamětní štítek má sice ulomený horní růžek, ale vzpomínky zřejmě zůstaly nepoškozeny. Text vyrytý latinkou i Braillovým písmem připomíná velkou olympijskou výhru domácího borce na hrách v Londýně.
Andy Murray tehdy porazil ve finále Rogera Federera, kterému několik dní předtím podlehl na stejném místě ve finále Wimbledonu.
Poštovní schránky jsou v Londýně červené, ale je tam i jedna zlatá. Váže se k ní olympijský příběh Andyho Murrayho z roku 2012. Více J. Plašil
„Vítězství na olympijském turnaji je pro mě stále nejlepších pár týdnů v kariéře. Budu si to pamatovat navždy. Bylo to něco speciálního - už nikdy znovu nebudu mít šanci hrát na olympiádě ve své zemi. Několik týdnů poté, co se stalo ve Wimbledonu, jsem stál proti stejnému soupeři ve finále na stejném místě znovu, a že jsem napodruhé vyhrál, znamenalo velký zlom v mé kariéře,“ říká Andy Murray.
Krátce na to vyhrál na US Open v New Yorku svůj první grandslamový titul, o rok později zvítězil i ve Wimbledonu a ukončil dlouhé britské čekání na vítěze mužské dvouhry nejslavnějšího turnaje. Příběh z léta z roku 2012 tomu hodně pomohl, i když prý není tak, že by teď šlo díky vítězným olympijským vzpomínkám všechno hladce.
„Myslím, že v individuálních sportech můžete předchozí zápasy tak trochu vyhodit z okna. Záleží to na tom, co v ten den předvedete. Můžete si vzít nějaké taktické věci, co vám třeba pomohly, aby byl výsledek lepší. Mohl bych udělat to samé, co jsem udělal na olympijských hrách, ale Roger zahraje úplně jinak. Takže musíte reagovat na to, co se děje. Mám pocit, že hraju lepší tenis než tehdy, a nemyslím si, že zápasy, které jsme spolu hráli, budou mít nějaký větší vliv na výsledek,“ myslí si Andy Murray.
„Vrací to zpátky vzpomínky na velké léto pro nás pro oba. Všechny velké zápasy jsme hráli proti sobě. Jsem velmi rád, že jsem znovu v semifinále, těším se na to,“ dodává jeho tehdejší a také dnešní soupeř Roger Federer.
Společně s ním se těší také fanoušci. Nehraje sice světová jednička, nastoupí nasazená dvojka a trojka. I kvůli příběhu z léta 2012 jde ale zřejmě o ten vůbec nejočekávanější zápas na turnaji.
