V české kanoistice dorůstá mladá nadějná generace. Měla se od koho učit
Kanoistika patří sice mezi malé sporty, ale jejích medailí získaných na velkých soutěžích si sportovní fanoušek i tak určitě stačí všimnout - jako třeba té bronzové olympijské z Londýna. Zdá se, že i v letošní sezóně se najde příležitost uznale pokývat hlavou nad výsledky nejlepších českých závodníků - včetně těch docela mladých.
„Je pro mě strašně příjemné dívat se na tu samou kategorii, kterou jsem já jezdil. Je tu někdo, kdo to vzal po mně a je schopný ve světové konkurenci jezdit o medaile, to je skvělé,“ pochvaloval si před pár dny při Světovém poháru v Račicích dvojnásobný olympijský vítěz z Atlanty Martin Doktor, když pozoroval výkony svého teprve dvacetiletého nástupce Martina Fuksy.
„Dorůstá silná generace, doufám, že se to bude potvrzovat i na vrcholných závodech, jako je mistrovství světa a Evropy,“ dodal k tomu jeden z těch zkušenějších borců v českém reprezentačním výběru, deblkanoista Filip Dvořák.
A měl při tom na mysli i dozrávající mladé kajakáře, mezi kterými je v dané chvíli asi nejvýraznější postavou dvacetiletý Josef Dostál. Pro toho, kdo sleduje kanoistické dění v tuzemsku i ve světě opravdu jen zpovzdálí, se sluší dodat, že není to náhoda, že se objevují mladíci schopní konkurovat zkušenějším soupeřům odjinud.
„Je to teď už víc než osm let, co jsme zavedli kontrolovaný systém mládeže – jak závodníků jako takových, tak i trenérů. Na mistrovství světa juniorů se to začalo projevovat hned po čtyřech letech,“ připomíná předseda sekce rychlostní kanoistiky Českého svazu kanoistů Jan Boháč.
Možná stejně důležitou roli může ovšem sehrát i rodinná tradice. Vždyť právě Martin Fuksa, toho času náš nejlepší kanoista, se měl doma od koho učit.
„Pro náš sport je to typické a zrovna Martin je z kanoistické rodiny. Jeho dědeček Josef Fuksa nepřivedl do loděnice jen svého vnuka, ale i desítky dalších.“
Z nichž někteří mají docela vysoké výkonnostní ambice. Zkrátka a dobře - když se cílevědomý zájem vedení svazu o začínající kanoisty spojí s nějakými těmi obětavými tatínky a dědečky, můžeme se pak dočkat úrody v podobě seniorských medailí.
