První vítězka golfového olympijského turnaje se o triumfu nikdy nedozvěděla

Olympijské hry jsou pro sportovce vrcholem kariéry a každý z nich by vám to potvrdil. Novináři zase na olympiádě nacházejí nespočet témat, která mohou zpracovat. Některé z příběhů mají přitom dohru ještě po mnoha letech, jako ten Margaret Abbottové nebo Shizo Kanakuriho.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Golfistka Klára Spilková po jednom z odpalů

Golfistka Klára Spilková po jednom z odpalů | Zdroj: ČTK

Psal se rok 1900 a v Paříži si chvíle odpočinku užívala Američanka Margaret Abbottová. Se svou matkou si dovolenou krátila také hrou golfu. Při jedné z návštěv místního hřiště se obě připojily k nějaké soutěži. Vůbec netušily, že se účastní olympijského golfového klání. Margaret dokonce závod vyhrála, ale nikdy se o tom nedozvěděla.

Kolem soutěže totiž panoval velký zmatek, a tak o jejím prvenství informovali svět až v šedesátých letech minulého století historici, kteří našli její jméno v análech druhé olympiády.

Přehrát

00:00 / 00:00

Sportovní historie někdy přináší neuvěřitelné příběhy, třeba ten japonského běžce Shizo Kanakuriho

Abbotová ale zemřela v roce 1955, a nikdy se tak pocty pro olympijskou vítězku nedočkala. Zůstane ale uvedena nejen jako šampionka, ale také jako dosud jediná žena, která absolvovala olympijskou soutěž společně se svou matkou.

To v dalším příběhu se medaile nerozdávaly nikdy. Původně to byl spíše námět pro detektivní román. V roce 1912 vystartovali běžci na trať olympijského maratonu, když se vrátili do cíle, bylo jich o jednoho méně. Jeden se zkrátka ztratil, a to byli všude podél trati pořadatelé a diváci.

Tím ztracencem byl japonský běžec Shizo Kanakuri. Vysvětlení přišlo až po několika týdnech. Kanakuri totiž zkolaboval u jedné farmy. Její obyvatelé vzali vyčerpaného běžce do domu, podali mu občerstvení, a když se zotavil, odvezli ho do hotelu. Japonec byl tak zklamán, že se okamžitě sbalil a odcestoval domů.

Pořadatelé ani japonská výprava neměli vůbec ponětí, kde Kanakuri je. Vše se nakonec vysvětlilo až v roce 1966 a zástupci pořadatelské země mu tehdy nabídli, aby si závod doběhl. Kanakuri přijal, a zaběhl tak nejdelší olympijský maraton všech dob. Trval 54 let, 8 měsíců, 6 dnů, 8 hodin, 32 minut a 20,379 sekundy.

Petr Kadeřábek, Tereza Jelínková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme