Hokejový obránce Šmíd si premiéru v dresu Liberce představoval jinak
Hokejová extraliga má posvícení. Fanoušci pozorují se zbožnou úctou množící se posily ze zámořské NHL a nechávají si zdát o tom, jak právě jejich zásluhou dokáže ten který tým sbírat body pilněji než ostatní soupeři. Někdy ale takové první hokejové setkání s domovem nemusí být zrovna příjemné, což na vlastní kůži okusil při včerejším utkání s Chomutovem obránce libereckých Bílých tygrů Ladislav Šmíd.
„Nikdo nechce prohrát, speciálně při premiéře, ale stalo se. Utkání jdou rychle po sobě, což je teď pro nás myslím plus,“ utěšoval se obránce Šmíd, který si svoji první extraligovou produkci po návratu ze zámoří představoval určitě jinak.
Na rozdíl od spoluhráčů, které chomutovští Piráti oloupili pod Ještědem o tři body, v jeho případě mohly být polehčující okolností rozměry kluziště.
„Je to trochu rozdíl, i když je tu hřiště menší než na ostatních stadionech, pořád je oproti Kanadě větší. Jednu třetinu mi trvalo, než jsem si zvykl. Ale zase na druhé straně je víc času pohrát si s pukem, to je výhoda.“
Ladislav Šmíd se rozhodl pomoct při výluce NHL Liberci, vítěznou premiéru v dresu Tygrů ale nezažil
Ani po včerejšku ovšem Ladislav Šmíd nelituje, že se ocitl v týmu, který se tolik nadře na góly v soupeřově síti.
„Je to srdeční záležitost, přál jsem si vrátit se do Liberce a hrát tu na sklonku kariéry, no, stávkou se to trochu uspíšilo. Mám tu rodinu i kamarády, je to super.“
Další, libereckými fanoušky ostře sledovanou posilou z NHL, byl brankář Ondřej Pavelec.
„Je to pro mě čest chytat proti gólmanovi z NHL,“ nechal se slyšet chomutovský hrdina včerejšího zápasu - gólman Milan Řehoř.
„Samozřejmě, že je to hezký, ale oni vyhráli 5:2,“ nevesele komentoval tuto lichotivou poznámku slavný liberecký protějšek.
„Každý gól se dá chytit, některé z nich byly ‚haluze‘ a trochu i smůla, ale i takové branky v hokeji padají. Neřekl bych, že bych se musel nějak aklimatizovat, i když jsem dlouho nehrál, ale hokej je pořád stejný. Důležité je, nehledat v tom vědu, říct si, co jsem udělal špatně, a věřit, že v dalším zápase to bude lepší.“