Na olympijských hrách v brazilském Riu de Janeiru se spolu rvali o zlato.

Osmadvacetiletý britský triatlonista Alistair Brownlee nakonec obhájil triumf z Londýna a svého o dva roky mladšího bratra Jonathana pokořil o pouhých šest setin sekundy.

Z prvenství ve Světové sérii v triatlonu se tentokrát mohl radovat Jonathan, přezdívaný Jonny. V závěrečném závodu v mexickém Cozumelu dobíhal po odplavané míli a čtyřiceti kilometrech na kole úsek deseti kilometrů jako první. Od titulu ho dělilo pouhých pár stovek metrů.

Jenže šestadvacetiletý atlet začal vinou vyčerpání a vysoké teploty vzduchu kolabovat. Jeho bratr Alistair se u něj zastavil, položil si jeho ruku kolem ramen a dopotácel se s ním do finiše.

„Takhle jsem sezonu zakončovat nechtěl, ale dal jsem do toho všechno. Díky bráchovi za neuvěřitelnou loajalitu,“ napsal Jonathan večer z nemocničního lůžka na svém twitterovém profilu.

Do cíle „padl“ jako druhý po Jihoafričanovi Henrim Schoemanovi, který sourozence Brownleeovy, za nimiž skončil v Riu třetí, předběhl. Jonathanovi ani druhé místo k celkovému prvenství ve Světové sérii nestačilo.

Aby se tak stalo, musel by finišovat jako první a Španěl Mario Mola zároveň skončit mimo první čtyřku. Vzhledem k Jonathanově stříbru tak Molovi stačila i pátá pozice. A právě pátý španělský triatlonista doběhl. Mladšího z bratrů Brownleeových předstihl v konečném pořadí o pouhé čtyři body.

„Čekal jsem, že zase skončím celkově druhý. Ale když jsem slyšel, že se Jonnymu udělalo špatně, zabojoval jsem, abych doběhl v první pětce. Sice jsem takhle vyhrát nechtěl, ale takový je triatlon,“ komentoval své celkové prvenství Mola.

Příběh sourozenců Brownleeových teď letí na sociálních sítích i v médiích po celém světě. „Byla to normální lidská reakce. Pomohl bych, i kdyby se to stalo komukoli jinému. Ve sportu může být smrt taky blízko,“ reagoval Alistair Brownlee.

Radek Šamša Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít