Svatební cesta? ,Asi na turnaj,‘ směje se Kvitová a kouče měnit neplánuje. Finále Wimbledonu neviděla
Dvojnásobnou wimbledonskou vítězku a olympijskou medailistku Petru Vaňkovou Kvitovou vyzpovídal na WTA turnaji v pražské Stromovce moderátor Jan Pokorný. Ptal se na její úspěchy, ale i nemoci, zranění a dny, kdy se úplně nedaří. Jak moc ovlivňuje její výkon třeba horko a vlhko? A co si odnesla z tréninků se svým tatínkem?
V ohijském Cincinnati jste byla loni ve finále, v Miami jste letos vyhrála. Jak se vám hraje v horké a daleké Americe?
Je to opravdu hlavně o tom počasí. Na dálku a s tím spojený posun času si organismus za pár dní zvykne, ale to dusno a horko je na tom asi nejhorší. Vlastně mě překvapuje, že i když je v Cincinnati takové vlhko, tak tam hraju docela dobře. Kombinace vlhka a dusna mi nedělá moc dobře na astma. Každý den používám inhalátor, a když se cítím hodně špatně, mám ještě jeden.
Táta mě hlavně naučil nic nevzdávat, bojovat a mít silnou vůli, říká Vaňková Kvitová
Máte nějaké vysvětlení pro stavy, kdy se vám hraje s neuvěřitelnou lehkostí, přesností a razantností, přestože je vše tak jako jindy?
Kdybych tohle věděla, tak si myslím, že jsem asi úplně někde jinde... Za svou kariéru se mi samozřejmě několikrát stalo, že jsem se dostala do takové bubliny, kdy mi – přesně jak říkáte – ten míč od soupeřky přišel hrozně pomalý, já byla úplně všude a vůbec jsem nad tím vlastně nepřemýšlela.
Opravdu netuším, čím to je, ale asi se dostanu do nějakého flow a zdravého sebevědomí a věřím, že prostě nemůžu prohrát.
V Síni slávy ve Fulneku se píše o vašem dětství, tenisových začátcích a splněných snech. Co odpovídáte, když se vás někdo zeptá, jestli si každý může splnit svůj sen?
Myslím si, že ten text je spíše pro rodiče s malými dětmi, kteří se společně snaží něčeho dosáhnout. A nemusí to být jen tenis. Chce se tím asi říct to, že spousta věcí se povedla, i když moji rodiče neměli peníze.
Trénovala jsem s tátou do 16 let na kurtech, kde nebyla ani sociálka. Myslím si, že hlavní myšlenkou je, aby se věřilo a snilo.
Takže se dá dostat do světové tenisové špičky a nebýt nejzámožnější ve Fulneku?
Dá. Vidíte to tady před sebou.
Co z toho, co vás táta naučil, používáte dodnes?
Táta mě hlavně naučil nic nevzdávat, bojovat a mít silnou vůli. To si myslím, že bylo asi nejdůležitější, co se týče psychiky a mentální odvahy. Upřímně, já ty tréninky neměla úplně v oblibě, hlavně když jsem musela jenom pinkat na střed. Tak mě to nebavilo, že jsem to začala zabíjet do rohu. A to mi zůstalo dodnes a je to gros mé hry.
Jak se život změní po vítězství ve Wimbledonu? A jak těžké je pro tenisty najít v létě termín na svatbu? Poslechněte si celý rozhovor.
