Kluk, co prodal medaile. Pollert získal před 25 lety zlato v Barceloně, poté se stal lékařem
Před 25 lety získal kanoista Lukáš Pollert na olympijských hrách v Barceloně poměrně nečekaně zlatou medaili. Kariéru vrcholového sportovce nikdy nepřeceňoval a svým osobitým přístupem k ní možná upoutával větší pozornost než ziskem medailí. O čtyři roky později dojel v Atlantě druhý. Obě olympijské medaile prodal a utržených 150 tisíc korun věnoval nadaci Drop In zabývající se pomocí drogově závislým. Napsal také knihu Kluk, co prodal medaile.
V Barceloně zajel první jízdu nejrychleji Francouz Jacky Avril, druhý byl několikanásobný mistr světa Jon Lugbill z USA a hned za těmito závodníky byla dvojice československých kanoistů Lukáš Pollert a Juraj Ontko. Druhé kolo však vyšlo fantasticky dvaadvacetiletému Pollertovi, který zajel bezchybně a posunul se do čela celkové klasifikace.
Po závodě řekl: „Asi nejsem moc zodpovědný. Možná je to chyba, ale na druhé straně mi to dává určitou výhodu. Například tady i výborní slalomáři dělali chyby, protože na ně dopadal psychický tlak. Já to tak vážně neberu a snad i proto jsem vyhrál.“
Pollert se narodil 24. března 1970 v Praze. Souběžně s režimem špičkového sportovce vystudoval na Univerzitě Karlově v Praze lékařskou fakultu. Z evropských šampionátů si přivezl dvě stříbra a dva bronzy, v roce 1997 získal stříbro z mistrovství světa.
Po třech letech ale dráhu sportovce ukončil a loď s pádlem vyměnil za bílý plášť. Nyní pracuje ve Fakultní nemocnici v Motole na klinice anesteziologie a resuscitace.
Lukáš Pollert, švagr populárního herce Ivana Trojana, byl zastupitelem na Praze 6 za Občanskou demokratickou stranu. Svůj volný čas věnuje rodině, má šest dětí. Pochází z kanoistické rodiny, jeho otec Emil a strýc Jaroslav byli mimo jiné mistry světa v hlídkách kanoí dvojic v roce 1965.
