Musel jsem se zbláznit, říká cyklista Polman. Jako třetí Čech dokončil extrémní závod napříč USA
Čechů, kteří zvládli dokončit legendární závod Race Across America, není mnoho. A je to pochopitelné – extrémní cyklistický závod každoročně provede závodníky 5000 kilometry napříč pouští a horami, a to téměř bez odpočinku. Daniel Polman je jedním z těch, kdo to dokázali. „Když jsem do toho šel, musel jsem se asi zbláznit,“ říká cyklista a šéfredaktor časopisu Lidé&Hory.
Extrémní cyklistický závod napříč Amerikou nedokončí jen tak někdo. Podle organizátorů cílovou rovinkou projede přibližně pouze každý druhý závodník.
Daniel Polman byl letos jedním z těch úspěšných – a nejen to. Závod dokončil na vynikajícím sedmém místě. Celkovým vítězem se stal Rakušan Christoph Strasser, profesionální cyklista.
„Rozdíl mezi profíkem a mnou je obrovský. Profík tomu věnuje všechno – celý svůj život,“ popisuje.
„To je život, který bych já úplně žít nechtěl. Mám rodinu a práci. Můj život se skládá z mnoha jiných věcí a jsem za to rád. Christoph najezdí za rok přes 40 tisíc kilometrů na kole, což je nepředstavitelné,“ říká Polman ve vysílání Radiožurnálu.
Během závodu se novopacký nadšenec téměř nevyspal – během 11 dnů naspal kolem 16 hodin. A aby si čtvrtý den konečně odpočinul, musel polknout prášek na spaní. „Pak to na mě přišlo v druhé půlce závodu na kole. U ultracyklistiky je nebezpečné, když člověk začne na kole klimbat, kvůli tomuhle jsem se jednou vyboural,“ přiznává.
Zapomenout na bolest
Nakonec se stal třetím Čechem, který extrémní závod Race Across America dokončil.
Těsně před začátkem přitom vše nasvědčovalo tomu, že Daniel Polman vůbec neodstartuje. Vážně se totiž zranil při jednom z předcházejících závodů – zlomil si klíční kost.
„Kdybych do Ameriky neodjel, zklamal bych nejen sebe, ale i hrozně moc lidí. A bylo jich fakt hodně,“ připomíná třeba svoje fanoušky na Kickstarteru. A tak do závodu nastoupil jen pár týdnů po operaci.
„Nakonec se to zahojilo do té míry, aby to vydrželo jízdu na kole,“ usmívá se. „Bolelo to. První dva tři dny se bolest stupňovala, ale byla to bolest, která se dala vydržet. Navíc mě pak začaly bolet jiné části těla natolik, že jsem na tuhle bolest úplně zapomněl.“
