55letý basketbalový trenér z Izraele Ronen Ginzburg během slavnostního večera pořádaného trenérskou akademií Českého olympijského výboru dostal v prostorách pražského Kina Lucerna pamětní list, šek na padesát tisíc korun a skleněnou trofej.

„Je to úspěch celého basketbalu a snad mu to pomůže. Pro mě osobně je velká čest, že jsem dostal tuhle cenu. V kolektivech zvítězil basketbalový trenér vůbec poprvé. Těší mě to o to víc, že hlasují ostatní profesionální trenéři. Ti moc dobře ví, co tahle práce všechno obnáší. Opravdu si toho velmi vážím,“ přiznal Radiožurnálu Ronen Ginzburg.

„Něco to taky vypovídá o českém národním týmu, který vedu. Vážím si toho, že mohu být trenér českých basketbalistů. Hlavně díky mým svěřencům a jejich přístupu tu můžu teď být. Takže to ocenění patří také jim,“ dodal.

Rodák z Tel Avivu nezapomněl poděkovat ani kolegům z realizačního týmu a vedení basketbalové federace. Českou republiku považuje za svůj druhý domov a jako cizinec se tu necítí. Vždyť už uplynulo 13 let, co poprvé přijel trénovat do Nymburka jako asistent svého krajana Muliho Katzurina.

„Pomohl mi hodně. Předtím jsem sice trénoval v Izraeli, ale právě od Muliho jsem se hodně naučil. Sledoval jsem velmi pozorně jeho práci, ať už na palubovce nebo mimo ní. Jsem mu vděčný do konce života,“ vzpomínal na své začátky Ronen Ginzburg a dodal:

„Nevěděl jsem toho o České republice moc, ani o úrovni basketbalu tady. Ty začátky byly zvláštní, hlavně co se týče života mimo basketbalové hřiště. Nicméně teď už se tu cítím naprosto v pohodě.“ 

Po čtyřech letech v roli asistenta povýšil na hlavního kouče a lavičku mnohonásobných českých mistrů opouštěl kvůli působení u národnímu týmu v roce 2017. Výsledky Nymburka i nadále sleduje a nejen proto, že ve středočeském klubu působí hned několik reprezentantů.

Jakub Kanta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít