Začátky v NHL jsou těžké. 'Hokejovou chůvu' či 'máminu sukni' nahrazuje internet
Mladí hokejisté, kteří odcházejí do zámoří, si většinou pochvalují, pokud mají v týmu zkušenějšího krajana. Pittsburgh svého času pořídil kvůli Jaromíru Jágrovi protřelého Jiřího Hrdinu a své budoucí hvězdě začátky hodně zjednodušil. Dnes často podobnou „hokejovou chůvu" nahrazuje internet.
V době internetu a dalších mobilních technologií už není tak složité odejít do cizí země a pokusit se tam obstát. O něco jednodušší než dřív to mají mladí hokejisté, kteří zamířili do Spojených států. Kontakt s nejbližšími je pro ně totiž běžnou věcí, o které si hráči v dobách ne tak dávno minulých mohli nechat jen zdát.
Pět zápasů, devět gólů. Ovečkinova střela je neskutečná, říká Jakub Vrána
Číst článek
Tomáš Kapusta emigroval pár týdnů před listopadem v roce 1989. Tehdy opustil výpravu takzvaného olympijského týmu na zájezdu do Winnipegu a ve farmářském týmu Edmontonu byl na všechno úplně sám. Dnes přiznává, že to vůbec nebylo jednoduché.
„Já jsem měl několik krizí, to nebudu zapírat. Asi třikrát jsem chtěl odejít domů, ale vždycky mě tam něco udrželo. Na jednu stranu je to dobré, že jsem neměl ten kontakt. Kdybych ho měl tak, jak ho mají dneska mladí, tak bych se možná emocionálně zhroutil. Dneska jsou ti kluci ve spojení s domovem, i když jsou v zahraničí. Nevím, jak dalece mají tu šanci poznat sami sebe v těch kritických situacích. Ne, že bych to vítal, ale to byla realita. Tu pomoc jsem neměl,“ vyprávěl pro Radiožurnál bývalý útočník, který letos oslavil padesátiny.
Náhražka máminy sukně
Zkušenost Tomáše Kapusty je pro mnohé dnes nepředstavitelná, internet všechno zjednodušuje. Jenže podle olympijského vítěze z Nagana Roberta Langa je to částečně určitá náhražka příslovečné máminy sukně.
A Robert Lang se od ní dokázal odtrhnout poměrně rychle. Do Spojených států odešel sice legálně, ale také ve věku 22 let a ani na farmě ve Phoenixu, ani v prvním tymu Los Angeles nikoho z krajanů neměl. A je tedy vůbec dobré mít českého spoluhráče v týmu?
‘Každý kluk chce hrát hokej na univerzitě,‘ říká bývalý reprezentant trénující v USA
Číst článek
„Je a není. Myslím si, že je lepší, když si to kluci zkusí sami. Vždycky jsem byl takový. Jsem raději, když si to člověk může udělat sám po svém,“ říká a dodává, že nutnost postarat se sám o sebe hokejistu prověří i jako člověka.
Něco podobného dnes zažívá třeba Jakub Vrána, jediný Čech v tymu Washingtonu. Do zahraničí odešel už ve svých šestnácti, ale ani dnes by si to bez internetu a bez kontaktu s nejbližšími nedokázal představit.
„S rodinou jsem v kontaktu dost, určitě by to jinak nešlo. Komunikujeme přes sociální sítě, určitě to pomůže,“ zmínil křídelní útočník.
Jediným Čechem v zámořském týmu je například i Filip Chytil, kterého Rangers poslali na farmu do Hartfordu a tím pádem oddělili od českého gólmana Ondreje Pavelce. Právě takové zkušenosti jsou ale podle Jakuba Vrány z Washingtonu pro život k nezaplacení.
