Říkal jsem si, abych hlavně nedostal červenou, smál se po debutu Červ. Před Eurem chválí dobrou partu
Už tento pátek startuje v Německu fotbalové mistrovství Evropy zápasem domácí reprezentace se Skotskem. Na přípravný kemp české reprezentace do rakouského Schladmingu odjížděl jako jediný nováček v týmu Lukáš Červ. „Říkal jsem si, že je možné, že na sebe dres reprezentace už nikdy nenavléknu,“ přiznává v rozhovoru pro Radiožurnál Sport záložník.
Máte za sebou týdenní přípravný kemp. Cítíte se pořád jako nováček?
Ano. Kemp je sice za námi, ale stále jsem tu nový. V týmu se ale cítím dobře, kabina je super.
Poslechněte si rozhovor se záložníkem Lukášem Červem před nadcházejícím Eurem v Německu
Co obnáší být nováčkem být nováčkem v reprezentaci?
Prvně jsem se musel představit, trenér mě přivítal a vlastně mi pogratuloval k nominaci. Poté jsem musel být před tréninkem v kolečku a představit se. Občas někdo ze srandy prohodí, že jsem bažant týmu, ale to je normální a na úrovni.
Musel jste na úvod srazu zpívat písničku nebo říkat vtip?
Kluci říkali, ať si něco připravím, ale já to samozřejmě zapomněl, takže jsem se v kolečku proklínal. Tak stačilo klasické představení a šlo se trénovat.
Doufal jste v to, že byste se na Euro vůbec podíval? Jste vlastně jediný člen týmu, který neměl žádnou pozvánku do reprezentace.
Téměř před rokem, když jsme hráli Euro hráčů do 21 let, tak nechci říct, že jsem se loučil s národním týmem, ale říkal jsem si, že je možné, že na sebe tenhle dres už nenavléknu. O to víc jsem si ten turnaj užil a zakončil jsem mládežnickou kariéru.
Po podzimu v Liberci, který nebyl úplně optimální, přišel přestup do Plzně a vše se rozjelo na vyšší obrátky. Přišli první evropské zápasy, dařilo se mi v lize a s týmem jsem se chytil rychle. Když v únoru přišla první širší nominace nového trenéra, tak jsem byl vděčný jen za to, že jsem byl v ní. To mě dost potěšilo, poté jsem najednou byl v další nominaci, to bylo úžasné. Ani v průběhu jara jsem si to nedokázal představit.
2:29
Fotbalová reprezentace zahájila přípravný kemp na Euro, podmínky v Rakousku ztěžuje podmáčený terén
Číst článek
Mluvil s vámi trenér Ivan Hašek o vaší roli v týmu už před nominací, nebo až teď v průběhu kempu?
Jenom tady a říkal, ať si to užívám, když už jsem tu poprvé. Pak dodal, že mám nasávat energii, koukat na taktické věci a dávat pozor. O to se snažím.
V přípravě proti Maltě jste si odbyl reprezentační debut, odehrál jste přes deset minut. Jakých těch pár minut bylo?
Krásných. Ke konci zápasu, kdy nám zbylo už jen jedno střídání, jsme na lavičce seděli jen já a David Douděra. Nakonec došlo na mě, ale říkali jsme si, že je škoda, že si nezahrajeme spolu. David ale říkal, že chtěl, abych si zahrál já.
Fotbalisté v přípravě porazili Maltu vysoko 7:1. Dvěma góly se blýskl Chytil, soupeř dohrával v deseti
Číst článek
Po zákroku na vás přišla červená karta pro Malťana Mbonga.
Myslí, že v tom jsem dost nevinně. Hráli dost vyhroceně a já nemám rád hrát na půl plynu. Šli jsme do souboje, já na sto procent, soupeř si špatně zpracoval míč a odskočil mu do autu. Já ho dohrál tělem, odletěl za čáru a já se mu hned šel omluvit. Ale on mě zničehonic trefil do hrudi. Já jsem ani nestihl zareagovat, hned jsem couval. Byl to můj první start, tak jsem nechtěl žádné rozbroje. Rozhodčímu jsem to vše vysvětlil, on říkal, že mě chápe, ale stejně mi musí dát žlutou.
Právě ta reakce mě zaujala, okamžitě jste šel pryč od místa činu. Pochválil vás za to trenér Ivan Hašek?
To ani ne, spíše to byla moje vnitřní automatická reakce. Já byl překvapený a nechápal jsem to, v zápase jsme předtím neměli žádné pošťuchování. Hlavně jsem si říkal, abych nedostal červenou při první startu po třech minutách na hřišti.
V nominaci jsou i vaši spoluhráči z Plzně – Tomáš Chorý, Pavel Šulc a Robin Hranáč. Bavíte se nejvíce s nimi, nebo trávíte více času s bývalými lvíčaty? Z nich tu jsou třeba Vítězslav Jaroš nebo Martin Vitík.
S klukama s Plzně se bavím samozřejmě hodně, ale nejvíce se zatím bavím s Vítkem Jarošem a Davidem Douděrou. I s hráči ze Slavie prohodím pár slov, kabina je tu nastavená dobře.
Jaká je v týmu parta? Měl jste před srazem z něčeho respekt?
Určitě, myslím, že to má člověk automaticky vnitřně nastavené. Některé kluky jsem tu viděl poprvé, takže tam nějaký zdvořilý respekt byl. Ale na hřišti jsme jako normální lidé, co si chtějí zahrát, akorát nestojíme proti sobě, ale hrajeme v jednom týmu.
Vykal jste někomu?
Takhle starý v týmu nikdo není. (smích) Teď ani nevím, jestli jsem v celé kariéře někomu vykal. Možná první tréninky na Slavii, když jsem přišel z mládeže. Pro mě je ale přirozené tykat, jako mladší jsem se spíše musel učit lidem vykat.
A co s trenérem Ivanem Haškem?
To samozřejmě ne, to je přirozená autorita, která se musí dodržovat. Všem trenérům vykám.
Jak jste trávil čas mimo tréninky a školení?
Jednou jsme se s Víťou Jarošem projeli na kole, protože výhledy jsou v Rakousku nádherné. Rád jsem si četl a hrál na Playstationu nebo jsem hodně volal rodině domů. Docela mi ten sraz utekl, ještě když jsem tu nový, tak jsem ti vše užíval.
Několikrát jsme zmínili jméno Davida Douděry, který je také v nominaci a zároveň je vaším bratrancem. Byla tedy společná rodinná oslava nominace?
My jsme zrovna nebyli spolu. Já byl s rodinou v Itálii a vím, že on byl na výletě v Legolandu. Když jsme se to dozvěděli, tak jsme si ale hned zavolali.
Který z bratranců je lepší fotbalista? Jak blízko byl jeho zimní přestup do Sparty? Kdo je pro něj favorit celého Eura? A kdo je záložníkův fotbalový vzor? Poslechněte si celý rozhovor Radiožurnálu Sport s nováčkem v kádru české reprezentace, audio je v úvodu článku.
