Vedení Libereckého kraje bude s astronomy řešit problém zářících polských skleníků
Problém enormně zářících skleníků u města Turów na polsko-české hranici bude dnes řešit vedení Libereckého kraje spolu s astronomy. Osvětlení skleníků s rajčaty a okurkami na rozloze deseti hektarů ozařuje okolní města a obyvatelům to vadí. Takzvané světelné znečištění navíc škodí životnímu prostředí.
Je večer, na Frýdlantský výběžek padla tma. Když se ale člověk podívá z albrechtického kopce směrem na Frýdlant, je u polského Turówa vidět obří oranžové světlo.
Podobné světlo vidí, když se otočí na druhou stranu směrem na Liberec. Ostatně, mluví se o tom, že skleníky u polského Turówa září na oblohu podobně jako stotisícové město.
Obyvatelům obcí na Frýdlantsku znepříjemňují život zářící polské skleníky. Natáčela o tom redaktorka Šárka Škapiková
Polská společnost Citronex využívá odpadní teplo z elektrárny pro pěstování rajčat a okurek. Skleníky zabírají 10 hektarů a jsou údajně nejmodernější v Evropě.
Systém lamp v nich umí vytvořit různé klima bez ohledu na to, jaké jsou venkovní teploty. Právě díky záři světel si ale skleníky vysloužily přezdívku Oranžové peklo. Stěžují si na ně nejen lidé žijící v oblasti Hrádku nad Nisou nebo Frýdlantska, ale i německého Hirschfelde.
Situaci by mohlo vyřešit odstínění skleníků. Na dotazy, jestli něco takového Citronex plánuje, vedení společnosti zatím nereagovalo. Do tří let ale počítá s rozšířením skleníků.
„Samozřejmě že lidé tu záři vnímají, spousta lidí ji spojovala s dolem,“ potvrzuje starosta nedalekého Hrádku nad Nisou Josef Horinka za Starosty pro Liberecký kraj.
„Upřímně – že by to hrádecký život až tak zásadně ovlivňovalo, to si v tuhle chvíli a v tomto rozsahu 10 hektarů úplně nemyslím. Přestože lidé to opravdu řeší,“ doplňuje.
'Oranžový Mordor'
Starosta Frýdlantu Dan Ramzer z ODS již tak smířlivý není: „Začali jsme tomu říkat ‚Oranžový Mordor‘. Je to další ovlivnění životního prostředí, které z této části Polska jde. Hygienické normy na to údajně nepamatují, ale oranžové spektrum světla mění úplně životní prostředí. Má to vliv na přírodu i na lidi.“
Světlo je v noci vidět i v polské Bogatinyi. Většině lidí extra nevadí, jak vyplývá z rozhovorů s místními.
Lidé z Frýdlantského výběžku si stěžují na záři z polských skleníků. Mluvil o tom starosta Frýdlantu Dan Ramzer z ODS
„To je jako byste se zeptal starosty Temelína, jestli může něco udělat s temelínskou elektrárnou. V této části Polska je poměrně velká nezaměstnanost a starostové si své zaměstnavatele hýčkají. Tváří se, že se s námi chtějí bavit, ale v reálu nic neudělají,“ říká Ramzer.
Podle libereckého hejtmana za Starosty a nezávislé Martina Půty problém nemá složité řešení.
„Zastínění těch skleníků je podle mě asi jedno procento celé investice. Takže je to spíš o projevu dobré vůle, o tom, jak se chce vlastník skleníků chovat ke svému okolí,“ myslí si hejtman.
Starosta Josef Horinka ale na vstřícný přístup polské strany příliš nevěří. Poukazuje přitom na neřešené problémy s polským dolem Turów.
„Přestože tady všichni brbláme, ztrácí se nám povrchová voda, spodní voda a má to vliv na naše žití, tak do dneška s tím nikdo nic neudělal. Tak je otázka, kdo dokáže něco udělat se svítícím polským skleníkem na polské straně,“ říká skepticky starosta Hrádku nad Nisou.
Liberecký hejtman Martin Půta se už kvůli problému sešel s premiérem Bohuslavem Sobotkou z ČSSD. Následovat by měla diplomatická vyjednávání s Polskem.
„Čekáme minimálně to, že se nás vláda zastane a dosáhneme nějakého status quo, kdy firma, která provozuje skleníky, udělá taková opatření, která nám a přírodě nebudou škodit. Nejsem naivní, abych si myslel, že někdo zruší skleníky, které velkým nákladem vybudoval. Chceme dosáhnout alespoň přistínění. Firma ale zatím vůbec nereaguje,“ dodává starosta Frýdlantu Ramzer.
