V Praze žije několik tisíc Američanů. Koho budou volit?
Američanům, kteří po listopadové revoluci zůstali v Praze, je nyní nejčastěji kolem čtyřiceti. Pracují v účetních firmách, v médiích nebo v pobočkách globálních společností. Pro koho hlasují v amerických prezidentských volbách?
Pražští Američané o politice hodně diskutují a berou ji vážně, zvlášť teď v době prezidentských voleb. Najít v Evropě sympatizanta Republikánské strany nikdy nebylo snadné, teď tu ale citelně ztrácejí podporu i Demokraté.
Například Dan Mair se stále cítí jako Američan, ale představuje si, že stráví zbytek života v Česku se svou manželkou a novorozenou dcerou.
Dane v minulých volbách volil Obamu, ale není s ním příliš spokojený. „Pokračuje v nekonečné válce proti všemu. V takzvané válce proti terorismu, proti drogám,“ říká.
Jako klíčové téma v nynějších prezidentských volbách Dane pociťuje zejména ve svobodách, v Bill of rights. Tedy svobodu shromažďování, řádné soudní řízení. „Například vědět, z čeho jsme obvinění a mít možnost se proti tomu bránit. Už to u nás není tak samozřejmé,“ říká.
Dan sám sebe označuje za centristu nebo umírněného levičáka. Když vyrůstal a studoval v liberálním státě Washington, byl na zdejší univerzitě plné hippies spíše pravicovým rebelem.
Americká politika posledních let a desetiletí si ale podle Dana bere z pravice jen to špatné. Vadí mu centralizace moci kolem prezidenta: neoficiální útoky bezpilotních letadel v Pákistánu nebo to, že Obamova vláda nepožádala Kongres o posvěcení operace v Libyi.
Proto bude tentokrát hlasovat na protest pro některou z menších stran. Stejně jako jeho kolega, přesvědčený libertarián John Mohr. Ten volí bývalého guvernéra Nového Mexika Gerryho Johnsona.
John nevidí vůbec žádný rozdíl mezi demokraty a republikány, protože chtějí realizovat úplně stejnou filosofii vlády. „Obě dvě se snaží omezovat lidské svobody. Obě dvě se snaží nutit Američany do zahraničních konfliktů, kde jediný výsledek je, že se vracejí mrtví Američané a ještě více cizinců umírají,“ říká.
John se hlásí k tradici, která rozpínání státu považuje za největší zlo, za útok na lidskou přirozenost. V ekonomické rovině je tato tradice přísně pravicová, zcela ale zavrhuje morální nátlak náboženských konzervativců.
Demokraté chrání slabší
Margo pracuje v redakci Rádia Svobodná Evropa posledních pět let. A v každých volbách hlasuje korespondenční cestou, v drtivé většině pro demokratické kandidáty.
„Podporuji demokraty, protože jsou silnější v sociálních otázkách. Především se víc zabývají ochranou slabších,“ popisuje.
Ačkoliv zůstává Margo loajální k demokratům, chápe rozčarování mnohých přátel a kolegů z mainstreamové politiky. Sama ale vždy doporučuje výběr menšího zla.
„Za Bushovy vlády jsme pocítili ztrátu mnoha individuálních svobod a také zesílení policejního dohledu. Nelíbí se mi, že Obama částečně pokračuje v této politice ve jménu bezpečnosti,“ vysvětluje.
