V Praze na Vltavě se konala tradiční tryzna za utonulé
Neděle, která je nejblíže Dušičkám, patří v Praze na Vltavě už víc než 80 let vzpomínce na utonulé. Spolek Vltavan, Pražská paroplavební společnost a také vodáci si tak dnes odpoledne připomněli u alegorické Sochy Vltavy na pražském Smíchově oběti, kterým za uplynulý rok vzala život voda v českých řekách. Jen na území Prahy loni utonulo osm lidí.
Smutečně vyzdobený parník Vltava se vydává od Palackého mostu proti proudu k Vyšehradu, kde se otočí a popluje po proudu po levém břehu řeky.
Na palubě drží členové spolku Vltavan a také lidé z Pražské paroplavební společnosti jakousi čestnou stráž. Lidem na ostatních lodích nebo na březích nemávají, jen tiše stojí v uniformách. Je mezi nimi i ředitel Pražské paroplavební společnosti Štěpán Rusňák.
„Tuhle tradici dodržujeme už z předválečného období, takže je stará několik desítek let. Nebyla dodržována kontinuálně za celé toto období, ale minimálně za poslední dvě dekády ji posádky Pražské paroplavební společnosti se spolkem Vltavan dodržují,“ říká Rusňák.
Po malé okružní plavbě ke Karlovu mostu se loď Vltava blíží ke smíchovskému zdymadlu. Na březích čekají lidé, někteří oblečeni v černém, a jsou tu i vodáci na kajaku. Loď zastavuje a čestná stráž z paluby nese k soše Vltavy věnec.
Při smutečním aktu promluvil vyšehradský farář Jan Kotas. „Já jsem tady poprvé, protože vyšehradským farářem jsem dva roky. Léta předtím se vzpomínky na utonulé účastnil páter Jiří Reinsberg, slavný farář od Týnského chrámu v Praze,“ připomíná.
„Já to považuji za velmi důležitou věc, modlit se za lidi, kteří pracují na řece a za ty, které vzala voda. Jsem rád, že jsem sem mohl přijít a tuhle službu konat,“ dodává.
Po pietním aktu je čas na setkání s přáteli od vody - na palubě, kde je příjemné teplo od parního kotle.
