Polsko chce v příhraničí těžit uran a metan. České obce se obávají znečištění vody
Starostové měst a obcí na Náchodsku a Trutnovsku podepsali po společném jednání v Božanově na Broumovsku deklaraci. V té odmítají připravované zkušební vrty a následnou těžbu uranu a metanu v česko-polském pohraničí. Mají totiž obavy, že vrty naruší vodní zdroje v Polické vodní pánvi, která zásobuje zhruba 150 tisíc lidí pitnou vodou.
Deklaraci, která odmítá jakýkoli průzkum nebo těžbu uranu a metanu v příhraničí, podepsalo po několikahodinovém jednání 21 starostů. Nyní ji chystají rozeslat svým partnerům v Polsku.
„S tím, že bude sloužit pro jednání s ministrem zahraničních věcí a ministrem životního prostředí jako zdroj informací pro hejtmana Královéhradeckého kraje a především pro Polsko s jednotlivými městy a s Dolnoslezským vojvodstvím,“ vysvětluje starosta Náchoda Jan Birke z ČSSD.
České příhraniční státy chtějí zabránit Polsku, aby na hranicích těžilo uran a metan. Bojí se o znečištění zdroje vody. O tématu natáčel Václav Plecháček
Průzkumné vrty a případná následná těžba se přitom týká velmi rozsáhlé oblasti sahající od Krkonoš až po Orlické hory - samozřejmě ale pouze jen na polské straně, protože ta česká už podobné zásahy do přírody zamítla.
Podle Jiřího Malíka z Koalice občanských iniciativ STOP HF může největší újmu způsobit hydraulické štěpení, které mohou těžařské společnosti použít.
„Vedle možných zemětřesení představuje největší problém chemie, která může být rakovinotvorná, toxická nebo i vytvářet takzvaný hormonální destruktor, který porušuje DNA,“ vysvětluje Malík.
Koalice občanských iniciativ vystupuje hlavně proti těžbě břidlicového plynu. Zastupuje přitom nejen lidi, ale třeba i celá města.
Česko-polský seminář
Současným cílem koalice je oslovit občanská sdružení v Polsku, která by následně mohla vyvíjet tlak na tamní státní orgány či případně ovlivňovat veřejné mínění.
„Zkusili bychom vymyslet česko-polský seminář, který by vlastně té polské straně vysvětlil, co jim hrozí, protože oni to určitě nevědí,“ dodává Malík.
Zasahovat do rozhodnutí cizího suverénního státu ale bude velmi složité. „Polská strana z hlediska vlastní legislativy nemá povinnost nás o těchto věcech informovat,“ připouští Pavel Rajman z ministerstva životního prostředí.
V Polsku sice část lidí proti vrtům protestovala, ale například starosta Radkówa, městečka ležícího asi 3 kilometry od hranic, si stojí za tvrzením, že pokud existují zdroje, měly by se využít.
Je to podle něj lepší než je dovážet ze zahraničí. K aktuální situaci ale doplnil, že těžařské firmě na podzim končí licence a pravděpodobně s žádnými pracemi v česko-polském pohraničí nezačne.
