Někdejší těžbu černého uhlí v Břasích na Rokycansku mapuje nová naučná stezka
K vytěženým povrchovým dolům nebo k zámečku uhlobarona zavede turisty nová naučná stezka v Břasích na Rokycansku. Vybudovala ji obec, spolu s odborníky a finanční pomocí plzeňského hejtmanství. Proznačený okruh má osm zastavení a ukazuje jizvy, které v krajině zanechala někdejší těžba černého uhlí. Cedule podél stezky informují o přírodních a technických zajímavostech.
„Stezka se týká industriální historie Břas, která byla založena na těžbě černého uhlí a následném zpracování kyzových břidlic na kyselinu sírovou. Uhlí bylo jednou z hlavních surovin pro tento účel,“ říká Ondřej Bílek, hlavní autor naučné stezky.
První stanoviště stezky mapující důlní činnost v okolí Břas se nachází v osadě Kříše. „U přírodní památky Bašta je jen malý pozůstatek toho, co se tu těžilo povrchovým způsobem. Je to asi čtyři a půl metru vysoká stěna, v níž jsou vidět vrstvy černého uhlí,“ popisuje Bílek.
Důlní činnost podle něj začala už v 17. století, možná i dřív. Probíhaly zde takzvané selské těžby, kdy sedláci vykopali jámu třeba pět metrů hlubokou, vyrubali z ní uhlí, pak ji nechali být a šli kopat zase jinam.
„Důlní činnost skončila na konci února 1969. V podstatě už nejsou žádné oficiální zásoby, jsou tady zbytky, které už se nevyplatí těžit,“ tvrdí Bílek.
Při putování po stezce minou návštěvníci například pozůstatky důlní úzkokolejky a lanovky, ale i potok a jezírko s červeně zabarvenou železitou vodou, která vytéká z dolů.
„Pátá zastávka je věnována paleobotanickým nálezům v odklizu Kristián a po bývalém dolu Terezie. Odkliz je obrovská jáma, která vznikla povrchovou těžbou. Jsou tam zkameněliny, i když špatně viditelné, jedná se o úlomky zuhelnatělých zbytků rostlin, z 309 milionů let staré éry karbonu,“ popisuje Bílek a dodává:
„Částečně se jedná o prales zkamenělý přímo na místě, kde rostl, a částečně o naplaveniny dalšího materiálu. To je právě unikátní, protože takovýto odkryv se nikde v republice a možná ani v Evropě nenachází.
Stezka pokračuje například k zatopenému dolu, který dnes slouží k rekreaci, nebo k bývalé huti na výrobu kyseliny sírové. Pět a půl kilometrů dlouhý okruh je vhodný jak pro pěší, tak pro cyklisty.
