Na Ještěd zamířili horolezci, opravují slavný hotel
Po téměř čtyřiceti letech se na Ještědu opravuje plášť známého hotelu s vysílačem. Vystoupali jsme proto na nejvyšší ochoz, ze kterého se spouštějí horolezci-opraváři.
Specializovaná firma najatá Českými Radiokomunikacemi na Ještědu opravuje plášť horského hotelu s vysílačem. Není to vůbec jednoduché – výměnu totiž musí provádět horolezci. V místech, kde jsou skryté vysílací antény, byl už venkovní plášť silně poškozený a po 40 letech dosloužil.
Se správcem objektu Petrem Dudou míříme na stříbřitou věž za horolezci. Výtahem jedeme do osmého patra, odkud už musíme po svých. Vystoupáme na první ochoz. Z něj horolezci slaňují dolů a začínají pracovat.
Po chvíli se dostáváme na místo, kde končí železobetonová stavba. Jsme asi v polovině naší cesty, tedy přibližně 40 metrů nad zemí, a začíná mě jímat závrať.
Připadám si jako ve filmu Grandhotel Ještěd. Ten se – podle toho, co jsem se doslechla – celý točil na maketě. My však stojíme na skutečném ochozu. Přestože často chodím po horách, na samotném kraji ochozu se mi z hloubky pode mnou dělá špatně
Dělníky trápí počasí
Montážní dělník Milan, kterého potkávám, má na sobě úbor jako horolezec. „Jsme zajištěni na lanech, která jsou ukotvena na dvou bodech,“ ukazuje mi. „Pomocí slaňování se jistíme.“
Na práci ve výškách si prý během oprav hotelu zvykl. „Připadám si během práce, jako bych chodil po zemi,“ upozorňuje dokonce.
Na to, aby si užíval výhledu, jaký se mu naskýtá, však prý čas nemá. „Většinou je tu navíc škaredě,“ postěžuje si na počasí.
Nový plášť vydrží desítky let
S Michalem Florem, majitelem firmy, která opravu zajišťuje, se díváme, jak práce postupují. „Práce jde po částech a vlastně to ani nejde jinak,“ vysvětluje mi. „Negativně nám totiž stavbu ovlivňuje počasí.“
Práce by i přes povětrnostní nepřízeň měla trvat celkem tři měsíce. „Vyměňuje se fólie, která kryje část, za níž jsou antény. Ta totiž nejvíce trpí, neboť jako jediná není kovová,“ přibližuje Michal.
Přiznává, že během práce jej nejvíce překvapila důslednost, s níž kdysi architekt Karel Hubáček a jeho tým dávali Ještěd dohromady. „Stejně tak pokrokovost v materiálech, které použili,“ dodává. „Dá se říct, že původní opláštění bylo navrženo velmi rozumně a tak, aby mohlo po dlouhá léta odolávat klimatickým podmínkám na Ještědu.“
Plášť prý vydržel o dvacet let déle, než se předpokládalo v době původní stavby. Ten nový by měl vydržet minimálně totéž. „Materiály, které se dnes užívají, jsou v zásadě identické s těmi původními – jen by měly být sofistikovanější o oněch třicet let,“ uzavírá Michal Flor.
