Krmit v Praze holuby je zakázané. Obyvatelé metropole to často nevědí
Téměř pět let v Praze platí zákaz krmení zvířat na veřejnosti, řada lidí to však neví. Zákaz je namířen také proti holubům, kteří jsou kvůli dostatku potravy přemnožení. Město pak musí bojovat s velkým množstvím holubího trusu, kterého se v Praze za rok nahromadí až 350 tun.
Sítě, bodáky, ochranné nátěry nebo dokonce dravci, to jsou zbraně, které hlavní město používá proti holubům. Ti jsou v metropoli přemnožení. Podle zemědělského analytika Petra Havla tomu nechtěně napomáhají sami obyvatelé.
„My nepochybně napomáháme rozšíření populací městských holubů tím, že je třeba krníme, nebo vyhazujeme celou řadu poživatin a potravin, které také tvoří potravu holubů. A v okamžiku, kdy holub má co jíst, tak by byl hloupý, kdyby toho nevyužil," podotýká Havel.
Krmení zvířat, a tedy i holubů, je přitom v hlavním městě zakázané. Většina obyvatel Prahy to ovšem neví. „My jsme hodně krmili v zimě, protože nám připadalo, že je zima a že nemají potravu, tak těm zvířátkům pomáháme, ale nevím, že to je zakázané,“ říká v malé anketě žena z Prahy. A i ostatní oslovení reagovali podobně.
Vyhlášku, která mimo jiné zakazuje krmit zvířata na ulici, vydalo hlavní město už v roce 2008. Tomu, kdo ji poruší, hrozí pokuta.
Domažlice mají odchytové klece na přemnožené holuby přímo v radniční věži
Číst článek
„Pokud bude překračovat tuto vyhlášku z roku 2008, může mu městská policie uložit pokutu až do výše tisíc korun s tím, že pokud půjde o opakované případy, nahlásí se toto příslušné městské části,“ informuje tisková mluvčí pražského magistrátu Tereza Králová. Podle údajů pražské městské policie zákaz loni porušilo 115 lidí.
Holubi jsou přizpůsobiví
S holuby bojují i ve Strahovském klášteře. Snaží se je plašit. Do severní věže si premonstráti nechali nainstalovat reproduktory s hlasy dravých ptáků.
„Neříkám, že stoprocentně, ale pomohlo to. My jsme to instalovali z toho důvodu, že se začali holubi slétávat až do rajského dvora a u bazénu pili a koupali se. To už nebylo to pravé. Různým zkoušením to dospělo do stavu, že místo stovek holubů jsou tady tak desítky,“ popisuje správce kláštera Daniel Moravec.
Hostem Ranního interview na Radiožurnálu byla Dagmar Michoinová z technologické laboratoře Národního památkového ústavu
Na zvuky dravců si podle něj holubi rychle zvykli, účinnější se nakonec ukázaly syntetické zvuky. Ty jsou však nepříjemné nejen pro holuby, ale také pro obyvatele kláštera.
"Ptáci obecně jsou velmi adaptabilní a na různá opatření si rychle zvyknout. Vymyslet účinný systém je poměrně složité," říká Dagmar Michoinová z technologické laboratoře Národního památkového ústavu.
V Českém Brodě se rozhodli vystřílet holuby, protože pustoší město
Číst článek
Upozorňuje také, že trus na fasádách či sochách není to hlavní, čím holubi škodí. "Trus na památkách je to, co lidé vidí nejčastěji. Ale to není to nejvážnější poškození. Holubi totiž hnízdí také na střechách, v dutinách, kde se pak ukládá jejich trus. A ten, ale také peří a zbytky hnízd a jejich potravy mohou ucpávat větrací systémy a systémy pro odtok vody," vysvětluje.
