Zemřel autor symfonií a hudby k večerníčkům. Skladateli Vadimu Petrovovi bylo 88 let
Hudební skladatel, klavírista a pedagog Vadim Petrov, který v pondělí zemřel ve věku 88 let, se během své umělecké kariéry věnoval nejrůznějším žánrům od vážné hudby až po populární. Složil též hudbu k řadě filmů (Causa králík, Útěky domů), inscenací, divadelních a rozhlasových her (Antigona, Idiot) i večerníčků (Krtkova dobrodružství). V roce 2018 mu prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy I. stupně v oblasti školství a kultury.
Petrov komponoval především hudbu k filmům a televizním inscenacím a filmům, na svém kontě jich má kolem 400. Je však autorem i symfonických skladeb (Beskydská epizoda, Baletní miniatura, Koncert pro housle, poema Sůl země), skladeb komorních (Nocturno in G, Burleska, Ruské evangelium), sborů, písní a písňových cyklů, šansonů a dalších. Jeho dílo převyšuje 1400 titulů.
„Vždy jsem měl tolik scénářů, že jsem pomalu zapomněl hrát na klavír,“ řekl před osmi lety při oslavách svých 80. narozenin.
Petrov se narodil 24. května 1932 v Praze v rodině ruského emigranta a lékaře ze starobylé ruské šlechtické rodiny Repninů-Rěpninských a české pěvkyně. Již jako šestiletý začal studovat hru na housle, později, po absolvování pražského ruskojazyčného gymnázia, vystudoval skladbu a hru na klavír na pražské AMU.
V letech 1957 až 1966 vedl oddělení lidové zábavy v Městském domě osvěty v Praze. V roce 1966 založil Lidovou konzervatoř (dnešní Konzervatoř Jaroslava Ježka), jejímž byl prvním ředitelem. V době normalizace dostal zákaz veškeré umělecké činnosti v rozhlase, televizi a filmu a musel opustit místo ředitele Lidové konzervatoře. Díky přátelům se poté stal profesorem na Střední hudební škole pro mládež s vadami zraku (Konzervatoři Jaroslava Deyla).
Od roku 1976 až do odchodu do důchodu v roce 1992 pak vyučoval skladbu a hudební teorii na Pražské konzervatoři. Mezi jeho žáky patřili například skladatel a pianista Petr Malásek, pěvkyně Dagmar Pecková nebo zpěvačka Anna K. Dlouho také působil jako předseda Správní rady agentury DILIA.
Mnohá ocenění
Petrov za svoje dílo i pedagogickou činnost získal mnohá ocenění. Kromě státního vyznamenání například Cenu Svazu českých skladatelů a koncertních umělců za celoživotní tvorbu (1987) a řadu ocenění za jednotlivá díla, například Cenu Antonína Zápotockého za hudbu k televizní inscenaci Adriena (1978) či několikrát Prix Bohemia za hudbu k rozhlasovým hrám Třešňová alej (1982), Zaječí pohádka (1983), Jak se peče štěstí (1983), Pax rerum optima (1984), Křik labutě (1987).
V roce 2001 získal Zlatou a o dva roky později Platinovou desku Supraphonu či v roce 2015 Zlatou cenu OSA za celoživotní zásluhy o českou kulturu. V roce 2016 byla Základní umělecká škola v Praze 4 přejmenována na Základní uměleckou školu Vadima Petrova.
V zahraničí získal například Prix Monte Carlo za hudbu k televiznímu filmu Chvíle pro píseň trubky (1981), ve kterém si i zahrál. Dostal řadu dalších cen, například na festivalech v Moskvě a španělském Gijonu ceny za hudbu k animovanému snímku Krtek ve snu (1985).
Loni mu ruský prezident Vladimir Putin udělil Řád přátelství, který je nejvyšším ruským státním vyznamenáním pro cizince.
„Ve své tvorbě se Vadim Petrov často obracel k ruskému hudebnímu dědictví, vytvořil originální symfonická díla založená na ruských lidových písních a tvorbě ruských skladatelů: Ruské evangelium, Stříbrná serenáda, Obrázky staré Rusi, Ruské balady a romance,“ uvedlo při té příležitosti ruské velvyslanectví.
