I přes generační neshody ale oba spojuje vzájemná schopnost 'mít rád'. Hra je plná gagů, klaunských výstupů a efektů, improvizace i charakteristického humoru Bolka Polívky.

„Říkám tomu komedie s autobiografickými prvky, ale všechno je takové pokrčené, je to samozřejmě jinak, když hraju toho stárnoucího herce, tak zase myslím na Kodeta, na Lawrence Oliviera a myslím na ty velikány, kteří v sobě samozřejmě jako každý velikán mají kus krásné a přitažlivé malosti,“ říká sám autor.

DNA je nositelkou dědičnosti - v tomto případě z otce na dceru. Název komedie by se ale dal číst také dohromady jako dna, odkazující buď k onemocnění či k množnému číslu od jména dno, čili dna osobní, vztahová i existenční.

Autorskou inscenaci připravil Bolek Polívka ve svém brněnském divadle. Podle recenzenta Luboše Marečka je to představení plné gagů, improvizace a klaunských výstupů, které zrcadlí Polívkův život.

„Autor a protagonista hry DNA tady jemně karikuje svoje manželky, ale nešetří ani sám sebe. Paulova dcera Julie mu totiž ve hře neustále připomíná jeho samolibost a ješitnost. To když vzpomíná na své dávno již zapomenuté úspěchy, které navrch zveličuje,“ vysvětluje Luboš Mareček.

Marcela Hálová, Lucie Malušková, mad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít