Na jižní Moravě by kvůli suchu jednou mohla být poušť, varují odborníci
Světový den proti rozšiřování pouští a sucha byl vyhlášený v prosinci 1994 Valným shromážděním OSN. Připadá právě na 17. června. Tyto problémy se netýkají jenom rovníkových území, ale také Česka. Suchem podle odborníků stále více trpí paradoxně dříve nejúrodnější kraj v zemi - Haná.
Jižní Morava, potažmo jižní Haná je velmi úrodná země, ale z ekologického hlediska patří mezi nejohroženější.
Předpokládalo se totiž, že to tak bude navěky, ať se člověk k půdě chová jakkoliv. A to už od roku 1948, kdy začala kolektivizace. Myslí si to katolický kněz a dokumentarista Jan Hanák.
„Jižní Haná není rovina, tady ta pole jdou přes kopce, přes zvlněnou krajinu. A dochází k něčemu velmi prostému, zaprší a voda těmi brázdami teče pochopitelně dolů a bere s sebou úrodnou část ornice,“ tvrdí Hanák a doplňuje:
„Nemá se to jak zastavit, protože tam není žádná mez, která by zadržovala vláhu i půdu. Odchází to zjednodušeně řečeno pryč, v tomto případě do Černého moře, a za těch posledních asi tak 60 let se půda tímto způsobem zdevastovala víc než za posledních tisíc let."
Vznik pouště může být realitou
Už nyní je půda na jihu Moravy výrazně méně úrodná, než tomu bylo v polovině minulého století. Pod černozemí je štěrkopískové podloží, takže vznik pouště za pár let může být realitou.
Potíže se splavováním kvalitní ornice ale nemají jen na jižní Hané. Například na jejím druhém konci v Zahnašovicích to vnímají velmi podobně. Obavy z toho, že by se jejich pole v horizontu desítek, stovek let změnila na poušť, ale nemají.
„Jsem optimista, myslím, že tady to nebude. Měl bych strach spíš o jižněji položené kraje, okresy - Znojemsko, tam opravdu bojují se suchem, protože tam mají písčité půdy, které nezadržují vodu,“ popisuje zemědělec Martin Luža.
„Zavlažují tam, historicky s tím bojují, ale u nás na Hané ne. Tady půda vodu, která naprší, zachytí. Takže v tomto výhledu problém nevidím,“ dodává.
Chybí přírodní hnojiva
Co ale zemědělcům v Zahnašovicích na Hané přidělává vrásky na čele, je vedle vrtkavého počasí, bleskových povodní, které občas také spláchnou ornici z pole, také kvalita humusu.
Ubylo zvířat a tím i hnoje a kejdy, která se dříve do půdy zaorávala. Půdě tak chybí organické prvky. Dnes se hnojí převážně chemickými hnojivy a ta zřejmě obyčejný chlévský hnůj nenahradí.
