Balkán dál bojuje se stoletou vodou, hrozbou jsou epidemie a minová pole
Srbsko a Bosna a Hercegovina, které zasáhly nejhorší záplavy za posledních 120 let, žádají o další mezinárodní pomoc. Při povodních už v balkánských zemích zahynulo na 50 lidí. Nejhorší situace je na severu a severovýchodě Bosny, kde záplavy postihly přes milion lidí. Velká voda už sice opadá, rostou ale obavy z epidemií a nevybuchlých min.
Bělehrad i Sarajevo volají o pomoc při záchraně těch, kteří přežili řádění velké vody. Ještě stále jsou vidět na střechách některých zcela zatopených domů lidé čekající na jakoukoli pomoc, která může do některých míst dorazit pouze prostřednictvím vrtulníku.
Celé oblasti jsou odříznuté od okolního světa. Lidé se nejvíce potýkají s nedostatkem pitné vody. Desetitisíce domů jsou poničené, také stovky škol a nemocnic. Například v bosenském městě Maglaj voda i bahno vyřadily z provozu celou polikliniku.
Aktuální vývoj popovodňové situace sleduje přímo v Bosně zvláštní zpravodaj ČRo Robert Mikoláš
„Z přístrojů nezůstalo prakticky nic. Desítky lidí navíc bez přestávky odvážejí tuny bahna, které zaplavilo přízemí i sklepní místnosti polikliniky. Prakticky ve městě neexistuje nikdo, kdy by nelikvidoval následky povodní,“ popisuje z Maglaje zvláštní zpravodaj ČRo Robert Mikoláš.
Problémem jsou ve městě také hadi, které do údolí spláchla voda. Proto jedou do města na pomoc specialisté z Francie.
V Srbsku zase hrozí velké riziko u řeky Sáva. Záchranáři vybudovali v Bělehradu, kde se vlévá do Dunaje, dvanáctikilometrovou hráz z pytlů s pískem.
Hrozí epidemie
Úřady nyní rovněž upozorňují na hrozbu epidemií v postižených oblastech. Obávají se, že rostoucí teploty - podle předpovědí má být v postižených oblastech slunečno s teplotami mezi 25 a 29 stupni - a tlející mršiny zvířat mohou přispět k šíření žloutenky a tyfu.
Dalším velkým nebezpečím v Bosně a Hercegovině je to, že sesuvy podmáčené půdy a voda ohrožují minová pole, která tam zůstala z občanské války v první polovině 90. let minulého století.
Sbírky pro Bosnu a Hercegovinu a Srbsko
ADRA: číslo účtu 34983498/0300, v.s. 510
Člověk v tísni: číslo účtu 51945194/0300
Na zhruba 10 tisících minových polích je přes 120 tisíc náloží. Jejich odstranění mělo být dokončeno do roku 2009, což se nepovedlo. Nový termín je stanoven na rok 2019. Nyní ale miny na některých místech velká voda vyplavuje, stejně tak je odhalují i sesuvy podmáčené půdy.
Do Bosny a Hercegoviny i sousedního Srbska už míří humanitární pomoc ze zahraničí. Například Evropská unie, USA i Rusko poskytly vrtulníky pro evakuaci osob. Pomoc poslala na Balkán i Česká republika. Konkrétně balíčky první pomoci a nouzového přežití, tedy lékárničky, prostředky na úpravu vody a také potraviny.
Čeští hasiči chrání tepelnou elektrárnu
Do pomoci Srbsku se zapojili také čeští hasiči. Zasahují v obci Kostolac poblíž tepelné elektrárny, které hrozí komplikace.
„Byli jsme nuceni rychle se přesunout do této oblasti, kde mají Srbové poslední funkční tepelnou elektrárnu. Protože hladina vody tady stále stoupá a je potřeba ji přečerpávat z okolních kanálů tak, aby nedošlo k zatopení elektrárny,“ vysvětluje styčný důstojník mise Jiří Glabazňa.
Hostem Dopoledního radiožurnálu byl zástupce velitele příslušníků záchranného sboru jednotky Ministerstva vnitra ČR Jiří Glabazňa.
„Podle našich zjištění samotná elektrárna v urgentním nebezpečí není, ale druhotně je. Prostory, které v současné době chráníme, totiž zahrnují také povrchový důl, který zásobuje uhlím tuto i další elektrárny,“ dodává.
Srbsko má podle Glabazni to nejhorší za sebou, stále ale hrozí nebezpečí. „Z města Kostolac ale nemohu přidat nějakou optimistickou zprávu, protože řeka Mlava, do které čerpáme, stále stoupá, stejně tak kanály. Věřím ale, že situace nebude eskalovat do nějakého extrému,“ doufá.
V dohledu českých hasičů podle něj zasahují také jejich kolegové z Německa či Francie.
Vlivem slunečného počasí v Maglaji tvrdne bahno
Jak hlásí z města Maglaj reportér Robert Mikoláš, téměř každý obyvatel se zapojil do úklidových prací. Ve většině města už byla obnovena dodávka elektrické energie, a to i za pomoci desítek generátorů.
Všichni vynášejí zničený nábytek a čistí domy. Například v městě Doboj totiž voda vystoupala až do druhé patra.
Úsilí lidí nepřeje slunečné počasí, bahno totiž tvrdne, a to úklid komplikuje, přesto si lidé navzájem velmi pomáhají, bez ohledu na etnickou příslušnost.
