Česká věda přijde o velké peníze. V roce 2017 skončí patenty, které nesou ročně 1,4 miliardy
České vědě hrozí, že přijde o nemalé peníze. Pomalu totiž končí platnost patentů chemika Antonína Holého. Akademie věd z nich má 1,4 miliardy korun ročně. Od roku 2017 ale o tento příjem přijde, zjistila Mladá Fronta Dnes. Na nových patentech se zatím tolik vydělávat nedaří.
„Příklad patentů profesora Holého je naprosto výjimečný. Jeho úspěch nemá srovnání ve světovém měřítku,“ připomněl předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš.
Připomíná, že poměr investic do výzkumu Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a zisků z licencí vysoce přesahuje všechny vysoce špičkové světové instituce.
„Bavit se o tom, jestli se podaří Akademii věd navázat v tomto na úspěchy profesora Holého, je zcela mimo realitu,“ dodal předseda AV ČR.
Patenty na léky proti AIDS, hepatitidě typu B, oparům nebo pravým neštovicím Antonína Holého přinášely podle Drahoše Akademii věd necelou polovinu ročních zisků. Z poplatků za licence jde ale o více než 90 procent zisku.
„Ostatní licenční zisky jsou zatím v řádu desítek milionů korun,“ vysvětlil.
Patentů je navíc v Česku méně než v zahraničí. Za posledních deset let žádali čeští vědci jen o 1211 patentů, Rakušané podali 15 tisíc žádostí, a Němci dokonce 256 tisíc.
Vinu na tom má ale podfinancování české vědy. „České republika je stále pod průměrem evropské sedmadvacítky,“ upozornil Drahoš.
Podle něj se ale nedá současný stav posuzovat tak, že se českým vědcům nedaří své výzkumy zpeněžovat.
„Situace odpovídá špatnému fungování řetězce základní výzkum – aplikovaný výzkum – vývoj a ony kýžené inovace,“ dodal předseda AV ČR s tím, že české firmy mají velmi malý zájem o inovace.
V Česku se přitom vyvíjejí nanovlákna, český chemik Jan Pašek vymyslel, jak vyrábět anilin používaný do pneumatik, a Češi se vyznají také ve vývoji elektronových mikroskopů.
