Největší křesťanský svátek oslavili Češi a Slováci v kostele sv. Jindřicha v Praze
I v pražských kostelích se v noci ze soboty na neděli sloužila takzvaná velikonoční vigilie. V liturgickém kalendáři je tento čas považovaný za Noc nocí. Velikonoční vigilie je samostatnou bohoslužbou, která se slouží na Bílou sobotu v předvečer neděle Zmrtvýchvstání Páně. Největší křesťanský svátek společně oslavili Češi a Slováci v kostele sv. Jindřicha u Jindřišské brány.
Velikonoční vigilie začíná po západu slunce mimo kostel svěcením velikonočního ohně. Od něj se rozsvítí mohutná svíce. Tu kněz nese v čele průvodu do ztemnělého kostela. Věřící si od ní zapalují vlastní menší svíce.
Po příchodu do kostela zazní na adresu svíce velikonoční chvalozpěv, takzvaný Exultet. Ten je vrcholem zahájení bohoslužby.
Velikonoční vigilie v kostele sv. Jindřicha v Praze byla tradičně československá. V předvečer Zmrtvýchvstání Páně zpívala na kůru žalmy česky i slovensky Agáta Hatoková, která je původem ze Slovenska. V kostele sv. Jindřicha takto zpívá bezmála pět let.
„V průběhu vigilií zpíváme hlavně responsoriální žalmy. Každá vigilie spočívá ve starozákonním čtení, mezi ně jsou vkládány responsoriální žalmy a na závěr je to slavnostní Aleluja,“ vysvětlila Hatoková.
„Je to to hlavní křesťanské poselství pro všechny křesťany na celém světě. A pro mě osobně je to určitě tradice, protože jsem byla vychovaná v křesťanském duchu od malička. Je to i takové vnitřní znovuzrození. Že život nikdy neumírá, ani po smrti. A že láska je věčná,“ dodává Hatoková.
Velikonoční vigilie je tvořena devíti biblickými úryvky. Při Gloria se znovu rozezní zvony. Zazní i velikonoční zpěv Aleluja. Bohoslužba vrcholí četbou evangelia o Ježíšově zmrtvýchvstání.
