Evropská unie i Spojené státy schválily sankce vůči představitelům Ruska a Krymu
Ministři zahraničí Evropské unie schválili sankce vůči 13 Rusům a 8 představitelům krymské administrativy. Jejich seznam přinášíme uvnitř článku. Důvodem sankcí je postup Moskvy na Krymu. Sankce vůči 11 lidem vyhlásil i Bílý dům.
Sankce spočívají ve zmrazení vkladů v evropských bankách a zákazu cest do zemí Evropské unie. Další opatření prý budou následovat.
Lidé na seznamu se měli podle unie podíl na snahách o odtržení Krymu od Ukrajiny a jeho připojení k Rusku.
„Já to chápu tak, že to je vlastně taková první sada jmen. Nevylučoval bych, že seznam může být rozšiřován. Třeba i na příštím sezení rady. Takže to bude seznam jmen, na kterých jsme v tuto chvíli schopni se dohodnout,“ přiblížil před jednáním český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.
Mezi sankcionovanými je i Sergej Mironov, předseda strany Spravedlivé Rusko. Sankce zatím nezasáhnou členy ruské vlády, se kterými chce osmadvacítka dál jednat. Sankce proti nim ale můžou přijít velmi brzy, říká slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák:
Atmosféru v Simferopolu zachytil zvláštní zpravodaj ČRO Martin Dorazín a nejnovější vývoj komentoval Igor Lukeš - profesor historie a mezinárodních vztahů z univerzity v Bostonu
„Tento seznam je otevřený, to znamená, že v případě, pokud se situace dále nezačne zlepšovat, budeme se seznamem dále pracovat. A stejně tak se hovoří o třetí fázi sankcí, což jsou sankce ekonomické, opět v závislosti na vývoji situace.“
Osmadvacítka teď vyčká, jaké budou další ruské akce na Krymu nebo jiných místech Ukrajiny. S Moskvou chce jednat o uklidnění situace.
„Pro Rusko zároveň necháváme otevřený každý diplomatický kanál. Dál s ním budeme jednat o tom, jak tuto krizi zmírnit,“ řekl britský ministr zahraničí William Hague.
Několikahodinová diskuse ministrů zahraničí byla reakcí na narychlo zorganizované referendum na Krymu. Skoro 97 procent voličů se v něm vyslovilo pro připojení strategického poloostrova k Ruské federaci. Západ ale výsledek hlasování neuznává.
Volyňští Češi na Ukrajině se bojí dalšího vývoje v zemi. Raději by se vrátili domů
Číst článek
Sankce, které lidem na seznamu znemožní cestovat do Evropské unie a povedou k zmrazení jejich osobního majetku i majetku jimi ovládaných firem, jsou druhým stupněm třístupňové unijní reakce na krymskou krizi.
V první fázi přerušil mimořádný summit EU už na začátku měsíce jednání s Ruskem o vízové liberalizaci a nové smlouvě upravující vzájemné obchodní vztahy. Unie žádá, aby Moskva začala s Kyjevem přímo jednat, třeba s mezinárodním zprostředkováním.
Třetí fáze není jasně formulovaná. Pokud ale bude konflikt dále eskalovat, Evropská unie prý zváží zavedení rozsáhlých ekonomických sankcí proti Rusku.
Sankce uvalil i Bílý dům
USA uvalí vízové restrikce a zmrazí majetek celkem 11 lidem
Na americkém seznamu seznamu je 7 TOP představitelů ruské vlády:
- poradce prezidenta Vladimira Putina Vladislav Surkov, označovaný za hlavního architekta současného ruského režimu
- poradce Sergej Glazjev
- bývalý velvyslanec při NATO a vicepremiér Dmitrij Rogozin
- předsedkyně Horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková
- poslankyně Jelena Mizulinová
- poslanec Leonid Sluckij - předseda výboru pro euroasijskou intgeraci a vztahy s krajany
- Andrej Klišas, člen Rady federace
- Z ukrajinských činovníků:
- proruští lídři z Krymu Sergej Aksjonov a Vladimir Konstantinov
- a bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč a šéf jeho administrativy Viktor Medvědčuk
Sankce proti některým ruským a ukrajinským politikům, včetně poradců prezidenta Vladimira Putina, vyhlásily i Spojené státy.
Jak v Bílém domě potvrdil americký prezident Barack Obama, terčem amerických sankcí jsou lidé, kteří se podíleli na porušení ukrajinské ústavy a územní celistvosti.
Spojené státy podle Baracka Obamy postihnou vízovými sankcemi a zmražením majetku celkem 11 lidí, nejvyšších představitelů ruské vlády, krymské administrativy a bývalého ukrajinského vedení, kteří sehráli hlavní roli při organizování referenda na Krymu.
Jak americký prezident varoval, Washington je připravený sankce rozšířit, pokud Rusko nezmění kurs a bude dál podnikat kroky k plné anexi Krymu:
„Další provokace nepřinesou Rusku nic jiného, než izolaci a oslabení pozice ve světě,“ upozornil Barack Obama, který podle svých slov dál věří v možnost vyřešení krize diplomatickou cestou.
Rusko vyzval ke stažení vojáků na Krymu zpět na základny a k jednání s ukrajinskou vládou.
Viceprezident Biden poletí do Polska a Litvy
Zítra se do Evropy chystá viceprezident Jou Biden. Poletí do Polska a do Litvy. Sejde se s polským prezidentem a v Litvě pak s prezidenty všech tří Pobaltských republik.
O rozhodnutí amerického prezidenta Baracka Obamy o uvalení sankcí informovala z Washingtonu zpravodajka Lenka Kabrhelová
Cílem Bidenovy cesty je tyto státy ujistit o podpoře USA, a to nejen diplomatické, ale i co se týče obrany.
Washington také znovu zdůraznil, že v tuto chvíli se veškeré úsilí zaměřuje na diplomatické řešení krize.
Česká republika neuznává výsledky referenda o připojení Krymu k Rusku
Číst článek
