Nevidomý Jan Říha se chystá zdolat Mount McKinle v Severní Americe
Obdivuje Reinholda Messnera, Radka Jaroše a další zasloužilé dobyvatele velehor. A v životě se vytrvale snaží řídit heslem: Jestli máte svůj cíl, jděte za ním a nenechte se odradit! Řeč je o nevidomém horolezci Janu Říhovi.
„Nedokážu si představit, co musí Honza prožívat, když jde směrem pod kopec a nevidí si pod nohy. Vím, jaký je to problém se takovým terénem prodírat. Klobouk dolů před ním,“ poznamenává na adresu svého nevidomého parťáka jeden z nejuznávanějších českých horolezců posledních let, Marek Holeček.
Zrakově postižený byl Jan Říha od narození a postupně přestal vidět docela. Ani to ho ale neodradilo od plánů spojených s pohybem. Vydával se na vodu, půlmaraton dokázal uběhnout pod hodinu a tři čtvrtě, ale jeho vůbec nejoblíbenějším sportovištěm jsou hory. A právě s těmi souvisí sen, který už začal naplňovat.
Nevidomý horolezec Jan Říha už zdolal Elbrus, Kilimandžáro a Aconcaguu, teď se chystá na Mount McKinle
„Můj projekt se jmenuje Schody do nebe. Mám za sebou tři vrcholy – Elbrus, Kilimandžáro a nejvíc dala zabrat Aconcagua. Přeci jenom je to už sedmitisícovka,“ říká muž, který dokáže bojovat s nepřízní osudu nejen ve velkých nadmořských výškách.
Nespokojil se s rolí invalidního důchodce a toho času je zaměstnán jako poštovní kurýr, takže každé ráno v pět hodin míří autobusem do práce.
„Když si člověk za něčím stojí a má okolo sebe lidi, kteří ho berou, tak může dokázat spoustu věcí.“
A může třeba i zdolávat vrcholy, které by odradily leckterého zdravého člověka. Jak se vlastně pohybuje nevidomý horolezec v náročném, členitém terénu?
„Jdu pomaleji než lidi, kteří vidí a samozřejmě, nemůžu jít sám. Potřebuju někoho, kdo mě naviguje.“ Vedle ochotných kamarádů jsou prý velmi užitečným pomocníkem také teleskopické hůlky.
Nevidomý český horolezec úspěšně zdolal nejvyšší horu Jižní Ameriky
Číst článek
„Přesně tak. Když jdete v terénu, tak oni vám hůlkami poklepávají, že víte, kde jsou všechny šutry. To je velký pomocník. Není možné, aby ten před vámi všechno popisoval. Takže jsme zvolili tuto variantu.“
Horolezcům, kteří se vyšplhají na vrchol, bývá tou nejkrásnější odměnou pohled na okolní svět. O takovýto vzácný prožitek je ovšem Jan Říha ošizen.
„Mám strašnou radost, že jsem dokázal vylézt zase o kousek výš.“ A takovéto přání zajistí motivaci ke splnění dalších horolezeckých plánů.
„Doufám, že to nebude trvat tak dlouho jako teď mezi Kilimandžárem a Aconcaguou. A odjedu na Mount McKinle, což je v Severní Americe. Tak uvidíme.“
