Vatikán otevřel cestu ke svatořečení kontroverzního kardinála Stepinace

Katolická církev vytvořila podmínky ke svatořečení kontroverzního chorvatského kardinála Stepinace. Mnozí ho ale kritizují za údajnou kolaboraci s fašisty během druhé světové války.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Alojzije Viktor Stepinac  (1946)

Alojzije Viktor Stepinac (1946) | Foto: autor neznámý | Zdroj: Wikimedia Commons | CC0 1.0,©

Aloysius, chorvatsky Alojzije Viktor Stepinac, žil v letech 1898-1960. Ve 40. letech byl arcibiskupem v Záhřebu. V dubnu 1941 se v Chorvatsku ujali moci ustašovci, ultranacionální fašistické hnutí, které se hlásilo ke katolictví. Byl to v podstatě loutkový stát nacistického Německa a fašistické Itálie.

Stepinac nejdříve ustašovské vůdce a nezávislé Chorvatsko uvítal. Jenže, už rok poté, odsuzoval fašistickou perzekuci Židů a Srbů. Pomáhal Židům utíkat a v roce 1943 dokonce kritizoval ustašovce před záhřebskou katedrálou.

Přehrát

00:00 / 00:00

O otázkách kolem kanonizace kontroverzního chorvatského kardinála Stepinace mluvila Helena Berková

Po válce ho jugoslávské úřady obvinily z válečných zločinů a kolaborace a Stepinac tehdy řekl, že jeho svědomí je čisté.

V procesu v roce 1946, který byl podle Západu typickým komunistickým procesem, byl Stepinac odsouzen. Ale na zahraniční i domácí nátlak ho z vězení propustili, byl v domácím vězení a v roce 1952 ho papež Pius XII. jmenoval kardinálem.

Stepinac zemřel v roce 1960 a spekuluje se, že byl otráven.

Alojzije Viktor Stepinac (vpravo) v roce 1944 | Foto: Neznámý autor, Wikimedia Commons

Beatifikace v roce 1998

Stepinacova rehabilitace začala v roce 1991, po odtržení Chorvatska od Jugoslávie, a při ohledání jeho ostatků v roce 1993 odborníci zjistili, že příčinou smrti mohla být trombóza. V kostech ale našli i stopy kadmia, chromu, olova a arzenu.

Stepinace v roce 1998 tehdejší papež Jan Pavel II. blahořečil a prohlásil za mučedníka. Trochu to připomíná kontroverze kolem bývalého papeže Benedikta XVI. a jeho členství v nacistické mládežnické organizaci Hitlerjugend za války.

Kanonizační proces zkoumá život kandidáta (vita), ctnosti (virtuta), případně mučednictví a zázraky (martyrium a miracula). Konečné rozhodnutí záleží na papeži.

V případě kardinála Stepinace ale kritici tvrdí, že prostě proti fašistickému režimu nevystupoval dostatečně důrazně. Mnoho Srbů v něm stále vidí válečného zločince. Naopak ti, kdo ho uctívají jako mučedníka, poukazují na to, že se nesklonil před komunistickým režimem.

Teoreticky může být kardinál Stepinac v budoucnu prohlášen svatým. Prefekt vatikánské kongregace pro blahořečení a svatořečení Angelo Amato prý tento týden informoval papeže Františka o zázraku. Podle serveru balkan-inside-com, jde o zázračné uzdravení.

Helena Berková, Milan Kopp Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme