Seniorům v Bruntále zpestřují život předškoláci. Masírují je i společně cvičí
Obvykle si hrají s panenkami, autíčky nebo skládají stavebnice. Předškoláci z bruntálské mateřské školy ale mají vedle hraní na programu také návštěvy nedalekého zařízení pro seniory. Tam se mění na malé maséry a hlavně nepohyblivým důchodcům pomáhají od bolestí zad. Společně cvičí, protahují se a zpívají. Přitom se učí, že vrásky a stáří jsou v životě běžná věc.
Muži a ženy sedí v kruhu, většina je na vozících. Je mezi nimi více než staletý pán nebo muž bez nohou.
Některé stařenky podřimují, jiní z předškoláků nespouštějí oči. Podle pětileté Vendulky, která příkladně cvičí, je to vzájemné.
Společných aktivit bruntálských předškoláků s tamními seniory se zúčastnila Jana Jeckelová
Nejde jen o protažení těla, ať už toho pětiletého, nebo staletého.
„Děláme to proto, aby děti poznaly starší, starší se zase vrátili do dětství, a tím vztah mezi nimi stmelíme,“ říká Lenka Musilová, aktivizační pracovnice z Centra sociálních služeb pro seniory Pohoda.
„Je to výborné, jsou moc příjemní,“ svěřuje se paní Josefa. Myslí na svou pravnučku, se kterou se příliš nevídá a děti jí kontakt vynahrazují.
Setkávání těch nejmenších s nejstaršími bývalo kdysi daleko přirozenější. „Děti se učí toleranci. Vědí, že když přijdeme za babičkami a dědečky, že tady nemůžou křičet, běhat. Učí se ohleduplnosti vůči starým lidem, a myslím, si, že jim to zůstane,“ vysvětluje Marie Vaverková z Mateřské školky Okružní v Bruntále.
A že stáří patří k životu a je třeba k němu mít úctu, už ví i malá Vendulka. „Až budu dospělá a moje maminka už bude babička, že bych jí třeba mohla udělat kafíčko, kdyby to po mně chtěla,“ uzavírá dívenka.
Zvětšit mapu
