Bakterie Geobacter sulfurreducens patří mezi mikroorganismy, které získávají energii redukcí kovů z prostředí. Mezi kovy, které bakterie dokáže takto „sežrat“, patří uran rozpuštěný ve spodních vodách. Redukcí se sníží jeho rozpustnost a tím i rychlost kontaminace. Méně rozpustná forma se navíc dá snadněji odstranit, což je důvod, proč se Geobacter stal předmětem intenzivního zkoumání v oboru remediace.

Hlavní otázkou bylo, jak celý proces redukce uranu bakteriemi vlastně funguje. V podezření byla dlouhá vláskovitá filamenta neboli pili, která bakterie nese na svém povrchu. Problém je, že je vytváří jen za určitých podmínek – například při poklesu teploty. Vědcům z Michiganské univerzity se však podařilo dokázat, že bakterie s vlásky přemění daleko větší množství uranu než ty bez nich. „Zarostlé“ bakterie redukují uran kolem jednotlivých vlásků mimo svou buňku a díky tomu se jím neotráví. „Nahé“ bakterie to štěstí nemají – uran proniká jejich vnější membránou a bakterie zanedlouho umírají. Povrch vlásků navíc zvětšuje prostor pro výměnu elektronů a celý proces redukce tak zefektivňuje. Vyplývá z toho, že pokud chtějí vědci do remediace uranem znečištěného prostředí zapojit bakterie, měli by se zaměřit na ty „nejvlasatější“.

Zdroj: PNAS

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít