Využívat energii slunečního světla umožňují fotosyntetizujícím organismům molekuly chlorofylu. V posledních 60 letech vědci objevili čtyři chemicky odlišné typy chlorofylu, které pohlcují viditelné světlo. Existuje ale i pátý typ (chlorofyl f), který má absorpční spektrum posunuté až do sousedící červené a infračervené oblasti. Australsko-německý tým tento typ chlorofylu neobjevil v žádné žijící rostlině, ale v pravěkých stromatolitech.

Bochníkovité útvary jsou jedním z nejstarších dokladů existence života a sahají až do doby před 3,4 miliardami let. Stromatolity z australského naleziště Shark Bay vytvořil kal, který se vysrážel na povrchu povlaků cyanobakterií. Kalná voda bránila přístupu velké části viditelného záření a cyanobakterie se zřejmě přizpůsobily tím, že absorpci svého chlorofylu „přetáhly“ do větších vlnových délek.

Objev pravěkého typu chlorofylu se podle vědců může odrazit v tak moderním vynálezu, jakým jsou solární články. Polovina slunečního záření je z infračervené oblasti a vývojáři hledají způsoby, jak spektrum pohlcované solárními články rozšířit až za viditelnou oblast. Cyanobakterie to vyřešily už před několika miliardami let. Teď je otázka, jestli jejich řešení dokážeme okopírovat.

Zdroj: Science, New Scientist

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít