Pacient se speciálními pumpami místo srdce zemřel
Sedmatřicetiletý Jakub Halík, který žil s dvěma čerpadly místo nemocného srdce od letošního dubna, o víkendu zemřel. Měl rozsáhlý nádor, proto zákrok před více než půl rokem podstoupil. Unikátní operaci provedli lékaři v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny IKEM.
Pacient čekal na nové srdce. Podle prvních informací nejsou na vině srdeční pumpy.
„Na pitvě se prokázalo, že čerpadla byla perfektně vhojená, že fungovala, že tam nebyla žádná mechanická překážka toku krve. Příčin může být celá řada, já bych nerad spekuloval, dokud budeme mít histologické vyšetření,“ konstatoval přednosta kardiologického centra IKEM Jan Pirk.
V Ranním interview Radiožurnálu dodal Jan Pirk, že pacientovi se zhoršovala v posledním týdnu funkce jater. Výsledky histologického vyšetření budou známy nejdříve za tři týdny. Příčinou úmrtí mohl být podle některých informací i kolaps ledvin.
O případu Jakuba Halíka mluvil v Ranním interview Radiožurnálu přednosta kardiocentra pražského IKEMu Jan Pirk
Operaci provedli lékaři pod vedením přednosty kardiocentra pražského IKEMu Jana Pirka jako druhou na světě. Zdokonalili technologii oparace, proto jejich pacient žil mnohem déle než pacient první, operovaný v americkém Houstonu.
Jakub Halík žil s pumpami místo srdce bez mála 200 dní. Jan Pirk to považuje za velký úspěch vzhledem k tomu, že jeho předchůdce přežil pouze týden.
Pumpa místo srdce je sice situací unikátní, nicméně v současné době jsou již běžné případy, kdy pumpa funguje jako mechanická podpora srdeční akce: pacientovi je zachováno vlastní srdce a pumpa nahrazuje pouze jednu nefunkční – obvykle levou – komoru srdce.
Transplantace srdce je přenos biologicky aktivního srdečního svalu z mrtvého dárce do organismu příjemce. Při transplantaci se aplikují pacientovi imunosupresiva, léky potlačující negativní imunitní odpověď organismu příjemce. Důsledkem aplikace léků na potlačení imunity mohou být často zánětlivé reakce, které pak bývají nejčastější příčinou úmrtí pacienta. První úspěšnou transplantaci srdce provedl v roce 1967 chirurg Christian Barnard. První transplantaci srdce v Československu provedl Karol Šiška v roce 1968.
Jakmile budou známy výsledky histologického rozboru, lékařský tým pražského IKEMu provede klinický rozbor příčin úmrtí pacienta, ze kterého se poučí oni i další lékaři transplantační medicíny v podobných případech.
Jakub Halík se po operaci stal prvním člověkem bez jakéhokoli hmatného pulzu a jeho případ bude také jedním ze nejdůležitějších bodů kardiologického kongresu v Německu, který se bude konat začátkem prosince.
„První kardiostimulátor byl velký jako velká lednice, když byl v 60. letech zkonstruován. Dneska je to menší než krabička od sirek. Jsem přesvědčený, že stejnou cestou půjdou i mechanická čerpadla a že se to bude zdokonalovat,“ říká Jan Pirk a s nadějí uzavírá:
„Panu profesoru Barnardovi první pacient po transplantaci srdce žil 12 dní. A dnes nám žije jeden pacient z roku 1984, stále se těší dobrému zdraví. Všechno se to vyvíjí a jsem přesvědčen, že to bude pokračovat a že budou pacienti na tom žít i léta.“
