Objev nové bakterie i změření teplotního rekordu. Brněnští vědci byli v Antarktidě úspěšní
Sice nejkratší, ale co do objevů, tak veleúspěšná - tak by se dala popsat poslední expedice brněnských vědců z Masarykovy univerzity do Antarktidy. Kromě nově objevené bakterie dovezla na začátku února šestičlenná výprava i záznam o teplotním rekordu, a pokud se potvrdí, půjde o další z řady důkazů o tom, že se klima na jižním pólu mění.
Čidla na jednom z ledovců zaznamenala třiadvacátého března loňského roku 17,8 stupně Celsia. Ale teprve až když šestičlenná expedice z Brna dorazila v prosinci na Mendelovu polární stanici, dozvěděli se vědci, že jejich stanice naměřila rekordní hodnotu. V historii měření teploty v Antarktidě nikdy nebyla vyšší.
„Příčinou této nebývalé vysoké teploty vzduchu bylo západní proudění, které se dostávalo přes nejvyšší horskou překážku v oblasti, to znamená přes Antarktický poloostrov,“ zjistil klimatolog Kamil Láska.
Úspěchy brněnských vědců vědců z Masarykovy univerzity v Antarktidě mapovala Tereza Kadrnožková
„A při sestupování tohoto proudění na východní stranu do oblasti naší stanice docházelo k postupnému vysušování a vzestupu teploty vzduchu.“
Vědci pozorují postupně oteplování vzduchu v Antarktidě posledních 50 let. Za tu dobu stoupla průměrná roční teplota o více než dva stupně. A všimli si toho i účastníci letošní polární expedice.
„Ledovce, které již desátým rokem čeští vědci monitorují, byly dříve velmi kompaktní,“ popisuje vedoucí Pavel Kapler.
„V posledních letech a v letošním roce obzvlášť bylo vidět na povrchu tání. Skutečně se tam tvořil soustředěný odtok a ledovcové řeky. Stejně tak se tam objevovaly trhliny, které dříve nebyly přítomny na ledovcích, a to do budoucnosti může ohrozit bezpečnost českých vědců.“
Brzké tání ledovců zatím nehrozí
Podle klimatologů by samotné oteplování nemělo alespoň v krátkodobějším horizontu znamenat dramatické tání ledovců. Spolu s vyššími teplotami totiž pozorují také vyšší počet srážek, a to zvláště v zimním období.
O technické prověrce teplotního rekordu mluvil klimatolog z Geografického ústavu Masarykovy univerzity, Kamil Láska
Ledovce díky tomu obnovují hmotu, která přes teplá období roztaje. Letos se ale odborníkům z Masarykovy univerzity podařilo také například pojmenovat novou chladnomilnou bakterii. Vedoucí expedice Pavel Kapler je pyšný i na technický stav stanice na ostrově Jamese Rosse.
„V letošním roce se nám podařilo dosáhnout stoprocentní nezávislosti na fosilních palivech a mohu potvrdit, že to je výsledek, kterého zatím žádná jiná polární stanice v Antarktidě nedosáhla.“
„Největší měrou se na výrobě elektrické energie pro naši stanici podílí solární panely, fotovoltaika a jako další máme i větrnou energii,“ dodává Kapler.
Příští rok by se na Antarktidu mělo vydat více účastníků, univerzitě se totiž podařilo získat peníze na výzkum od ministerstva školství.
Antarktidu dobyl před 87 lety první Čech. Získal nejvyšší vyznamenání USA
Číst článek
