Čeští vědci umějí zkrotit rakovinotvorný benzo(a)pyren, objev využije medicína
Skupina vědců z Katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze zjistila, jak ochránit lidský organismus před rakovinotvorným benzo(a)pyrenem. Jeho nadměrné hodnoty, které vznikají kvůli znečištěnému životnímu prostředí, negativně ovlivňují až 55 procent české populace. Další bitva v tažení proti karcinogenním onemocněním tak byla úspěšně vybojována.
V přírodě benzo(a)pyren vzniká při požárech nebo vulkanické činnosti, jako vedlejší a nechtěný produkt ale vzniká i v řadě průmyslových provozů.
Benzo(a)pyren je polycyklický aromatický uhlovodík C20H12, přirozeně vznikající při spalování organických materiálů za velmi vysokých teplot od 300 do 600 °C.
Za běžných podmínek jde o nažloutlou krystalickou látku, špatně rozpustnou ve vodě, ale dobře rozpustnou v tucích a olejích.
Benzo(a)pyren je v emisích uhelných elektráren, ve výfukových plynech a v tabákovém kouři, ale i na grilovaných, uzených i smažených potravinách.
Vstupní branou jsou dýchací cesty a kůže
Do těla se benzo(a)pyren dostává nejen vdechováním, ale i vstřebáváním jemných částic polétavého prachu kůží. Kromě toho, že je karcinogenní, dráždí oči, nos, krk a průdušky. Negativně ovlivňuje i těhotenství i kvalitu spermií a poškozuje DNA.
Čeští vědci pod vedením prof. Marie Stiborové z Katedry biochemie Přírodovědecké fakulty UK přispěli k vysvětlení působení této látky. Zkoumali, co dokáží lidské enzymy a jaké přirozené schopnosti organismus vygeneruje, aby se této láky mohl zbavit.
Lékaři by se teď podle prof. Stiborové mohli u rizikových skupin zaměřit na poměr "kladných a záporných" enzymů v těle, které vedou k detoxikaci organismu nebo naopak vyvolají vznik nádoru.
Někteří jedinci jsou podle ní vnímavější a vhodným podáním specifických látek a vhodných 'vitaminů' by se mohlo působení benzo(a)pyrenu významně potlačit.
Přímá aplikace v medicíně
„Metabolismus cizorodých látek v lidském organismu, a to, jak zase organismus na ně reaguje, jak je přeměňuje – tak to je jedno z několika důležitých témat, které mají přímou aplikaci v medicíně,“ vysvětlila doc. Markéta Martínková, proděkanka Přírodovědecké fakulty univerzity UK.
„Jiní kolegové se zase věnují otázkám virologie, otázkám rozpoznání působení imunitního sytému.
„A určitě výzkum vedený paní profesorkou Stiborovou je důležitý v tom, že začíná produkovat přímo aplikovatelné výsledky pro současnou medicínu,“ zdůraznila Martínková.
Koncentrace vyšší než jeden nanogram benzo(a)pyrenu v metru krychlovém ovzduší mohou zásadně poškodit DNA. Rodí se kvůli němu více dětí s nízkou porodní váhou a funkční nedostatečností.
Poškození DNA během těhotenství, nebo poté v předškolním věku může být počátkem onemocnění, které se projeví až za delší období, třeba za desítky let.
Při vyšších koncentracích benzo(a)pyrenu, které jsou u nás zaznamenávány např. v Ostravě-Radvanicích, Karviné, nebo v Praze-Spořilově se v průběhu prvního měsíce těhotenství zvyšuje výskyt dětí s nitroděložní růstovou retardací a nízkou porodní hmotností.
Důsledkem je pak v dospělosti zvýšený výskyt kardiovaskulárních onemocnění, diabetu, disfunkce ledvin a obezity. Proto je objev týmu prof. Stiborové tak důležitý.
