Celoživotní inspirací Škvoreckého byla manželka Zdena, vzpomínají jeho přátelé
Po těžké nemoci zemřel včera nad ránem v Torontu Josef Škvorecký. Jeden z mála spisovatelů, kteří dokázali českou literaturu proslavit v zahraničí. A jeden z těch, kteří jí pomáhali přežít i přes domácí útisk.
Josef Škvorecký začal v 50. letech pracovat jako překladatel anglické a americké literatury. „Pro Škvoreckého ale rozhodně nebylo překladatelství nějakou zásadní činností,“ popisuje překladatelka Jarmila Emmerová, která tehdy se spisovatelem spolupracovala a přátelství jim vydrželo celý život.
Cítil se prý především spisovatelem, ale protože se zajímal o anglosaskou literaturu, měl také zájem ji do Československa uvádět.
„V 50. letech, kdy jsme se poznali, to bylo velice obtížné. Snažil se ze všech sil. Začínali jsme kratičkými povídkami, které byly uveřejňovány v pokrokových časopisech, aby to tady prošlo, ale měly i určitou literární kvalitu. Pak překládal například Faulknera, Hemingwaye, Scotta Fitzgeralda, měl své oblíbené autory,“ vzpomíná Emmerová.
Na Josefa Škvoreckého zavzpomínali jeho přátelé – překladatelka Jarmila Emmerová a spisovatel Jan Novák
Podle ní bylo přínosné, že Škvorecký překládal jako spisovatel. „Pro spisovatele je výborné, když musí překládat, protože překládá jiné výborné psavce, protože se jim podívá pod pokličku a naučí se od nich nejvíc. Uvědomil jsem si velikost díla Škvoreckého, když jsem překládal do angličtiny jeho nádhernou povídku Konec Bulla Máchy, ve které fantasticky vystihl hořkost 50. let a toho, že jedna éra končí a druhá začíná,“ přidává se další Škvoreckého přítel, spisovatel Jan Novák.
„Učil jsem se od něj psát dialogy, měl fantastické ucho, výborně slyšel a přepisoval to téměř foneticky, což mě vždycky velice bavilo. Myslím, že šťáva jazyka vzlíná z hovorové řeči a pro tu měl výborný smysl,“ dodává.
Nakladatelství 68' Publisher podle něj zachránilo plno textů, které by jinak nenávratně zmizely. Spoustu lidí i mladých spisovatelů také nasměrovali k literatuře.
Inspirace jménem Salivarová
Emmerová i Novák se také shodují na přínosu Škvoreckého manželky Zdeny Salivarové. „Je pořád potřeba zdůrazňovat, jakou byla jeho inspirační hvězdou, jak si jí celý život vážil a jak se k ní krásně choval. Nikdy nezapomněl zdůraznit, že nakladatelství 68' Publisher byla její iniciativa a vložila do toho obrovskou práci,“ říká Emmerová.
„Nedávno jsem měl možnost nahlédnout do korespondence, kterou vedl Škvorecký s postkomunistickými politiky, kteří chtěli vydávat v exilu knihy těsně před vznikem 68' Publishers. Neměl peníze, šel do toho s nadšením, zatímco postkomunističtí emigranti už měli peníze od sociálnědemokratických stran a přesvědčovali ho, aby se spojily síly a vzniklo jediné nakladatelství, které bude protiváhou oficiálních nakladatelství,“ popisuje Novák.
„Škvorecký správně argumentoval, že právě v mnohosti je největší síla. V konkurenci dvou nakladatelství bude mnohem větší síla pro exil. Tak to vykonal a myslím, že to bylo velice jasnozřivé,“ dodává spisovatel Jan Novák.
