OBRAZEM: Končí černobílá doba. Národní galerie ukazuje vývoj umění od 20. století na kontrastech

Minulost skrze umění bez příkras. Touto myšlenkou se snažili řídit autoři nové sbírkové expozice 1939–2021: Konec černobílé doby v Národní galerii v Praze. Vytvořili tak výstavu založenou nejenom na vizuálních, ale i politických kontrastech. Navíc návštěvníkům nabízí snadno pozorovatelnou ukázku toho, jak se umění v čase proměňovalo. To ilustrují díla od předních českých i zahraničích umělců.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

323 vystavených děl od 266 umělců ve Veletržním paláci pochází výhradně ze sbírek Národní galerie v Praze. Doplněné jsou o příklad dobových výstav a příběhy akvizic.

Kurátoři nechtěli návštěvníkům předložit hierarchický výběr toho nejlepšího, ale snažili se odhalit, jaké umění bylo v dané době vytvářeno a proč. Výběr tak nabízí myšlenkovou mapu, která vypovídá nejen o estetických hodnotách doby, ale také o celkovém společenském kontextu.

Mezi vystavenými díly je i slavný obraz od Josefa Čapka z cyklu Oheň | Foto: Zuzana Jarolímková | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Díváme se na svou nedávnou minulost, politickou kulturu, všudypřítomnou estetiku a děláme to bez příkras. Nic neskrýváme, nic neretušujeme. Je to vlastně pohled do zrcadla a ten chce odvahu,“ uvedla v tiskové zprávě generální ředitelka galerie Alicja Knast.

Expozice je chronologicky rozložena do několika místností. V rámci doby nabízí ukázky, jak politická situace ovlivňovala tehdejší uměleckou scénu. Dochází tak k paradoxům, kdy se vedle se objevují díla, která stínovala oficiální propagandu, a naopak ta zakázaná. Navíc můžeme sledovat vývoj umělce a objevování nových médií.

Přestože výstava 1939–2021: Konec černobílé doby zkoumá české umění, mezi jeho významné exponáty patří i díla zahraničních umělců. Třeba metafora porcování Československa po Mnichovské dohodě – obraz Oskara Kokoschky Červené vejce nebo Únos Sabinek od Pabla Picassa.

Způsob vystavení je tak také hrou s vyzněním díla | Foto: Zuzana Jarolímková | Zdroj: iROZHLAS.cz

Z českých umělců jsou zastoupeni například Josef Šíma, Toyen, Jan Zrzavý, Kamil Lhoták, Pavel Brázda, Jan Špála, Eva Kmentová, František Skála nebo Kateřina Šedá.

Konec černobílé doby prezentuje společně se sbírkovými expozicemi 1796-1918: Umění dlouhého století a 1918-1938: První republika na 1200 děl a mimořádně ucelený vhled do českého umění, která jsou k vidění ve Veletržním paláci v Praze.

zuj Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme