Ze sociologického výzkumu se stal výstavní projekt. Můžete navštívit byty lidí z různých sociálních tříd
Dokážete si představit, že vstoupíte do cizího bytu, otevřete šuplík a podíváte se do něj, co skrývá? Bez rozpaků to můžete dělat v rámci nového projektu Kolemjdoucí, který připravil spolek Pomezí a tým lidí, který pracoval na projektu Českého rozhlasu Rozděleni svobodou. V pražském činžovním domě v Karlíně vznikla narativní výstava, kterou tvoří příbytky šesti různých lidí z různých společenských skupin.
V pavlačovém domě pár kroků od pražské stanice metra Florenc jde beztrestně vstoupit do několika zmenšených bytů a zkoumat život šestice lidí různých sociálních skupin. Je tam byt zdravotnice nebo samoživitelky, které podle sociologů patří k nejohroženějším skupinám, ale také byt finančně dobře zajištěného mladíka, který procestoval celý svět.
Při prohlídce jejich kuchyní, šaten nebo obývacích pokojů mohou návštěvníci nového výstavního projektu s názvem Kolemjdoucí zkoumat, jak různé společenské třídy žijí. Výstavu vytvořil mimo jiné i tým odborníků, který stál za projektem Rozděleni svobodou, včetně sociologa Martina Buchtíka a architektky Barbory Klapalové.
Jak zachránit klima: Češi podporují dotace na zateplení a ekologickou dopravu, na hovězí si sáhnout nenechají
Číst článek
„Základním smyslem projektu je nahlédnout do různých podob života a v těch bytech si představit toho člověka, který tam žije. Přiblížit lidi, které například potkáváme na ulici jako ty kolemjdoucí, a objevovat, že třeba nejsou takoví, jací si o nich na první dobrou myslíme,“ popisuje smysl projektu Klapalová, která je také jeho hlavní autorkou.
I ona spolupracuje se spolkem Pomezí, který se věnuje divadlu v neobvyklých prostorech, kdy se i divák stává součástí představení, v tomto případě jde však o výstavu, na které může člověk strávit dvě hodiny nebo dvacet minut, záleží na jeho rozpoložení a chuti zkoumat osudy lidí a uvědomovat si, že i on je ovlivňován předsudky.
U vstupu do modelu bytu si návštěvník může nasadit na uši sluchátka a poslouchat v krátké smyčce nahrané různé komentáře o povaze a chování obyvatele bytu.
Do pokoje tudíž jdete vybaveni poznáním, že Šárka není moc vzdělaná, Petr je slibotechna, který neplní své závazky a další a další uštěpačné poznámky sousedů a známých a vzdálených příbuzných.
Když ale projdete bytem pana Petra, zjistíte, že měl sen stát se filmařem, že miluje svou dceru, kterou má ve střídavé péči, a že v dětství byl dobrým kamarádem, který dokázal klukům opravit rozbité kolo.
„Můžeme prozkoumat šuplíky a skříně paní Šárky, tedy ženy, která zastupuje skoro nejnižší společenskou třídu. Podle zaslaných pohlednic, co leží tady na polici, zjistíte, že pracuje jako zdravotní sestra a že nezištně pomohla mnoha lidem,“ komentuje trochu laciné a nevkusné vybavení interiéru jedné z obyvatelek architektka Barbora Klapalová.
„A když se podíváte do kuchyně, kde jsou na stolku formičky a těsto připravené na vánoční cukroví, nedejte se zmást, Šárka nebude péct na Vánoce, všimněte si různých papírků a poznámek kolem, které také prozrazují, že Šárka si jako malá holka často hrála s mámou v kuchyni, neboť její máma byla kuchařkou na základní škole. Ta měla jen základní vzdělání a možná i proto talentovaná mladá žena nestudovala a nepovažovala vzdělání za důležité.“
Autoři projektu vytvořili šestici bytů lidí v podobné věkové kategorii 27 až 30let. Navštěvovali jednu základní školu, i proto jsou v bytech rozmístěné stejné barevné třídní fotografie.
Novinářská cena 2019: Dataři zvítězili s projektem Rozděleni svobodou, za Český rozhlas uspěl i Lukáš Houdek
Číst článek
„Záměrně pocházejí ze společného prostředí, na základní škole ještě nejsou tak pevné hranice a jsou sociálně prostupné, tam je možné, že se mohou lidí z různých společenských a sociálních tříd potkávat a tato šestice lidí je z úplně jiných sociálních tříd“, dodává Klapalová, která tak připomíná, že výstava je inspirována unikátním výzkumem Rozděleni svobodou.
V tom sociologové českou společnost rozdělili do šesti tříd, které odrážejí nejen hmotné zabezpečení, ale i sociální vazby či míru kulturního vyžití Čechů.
