Bavilo mě, jak se herci báli, říká Krobot o režírování Zkázy Dejvického divadla
Po superúspěšném seriálu Most! nasadila Česká televize na pondělní večery další seriálovou novinku. A po prvním odvysílaném díle se zdá, že Zkáza Dejvického divadla za svým předchůdcem v ohlasech diváků nijak nezaostává. Hostem Lucie Výborné byl herec a režisér Miroslav Krobot.
Herci, dramaturgové, technici, ale i lidé z kanceláří Dejvického divadla si v novém seriálu zahráli sami sebe. „Urežírovat“ takový kolos rozhodně není nic jednoduchého, Miroslav Krobot k tomu ale přistoupil se svérázem sobě vlastním. „Bavilo mě, jak se báli. Bylo to dojemné a krásné,“ usmívá se Krobot.
Hlavně se neopakovat
Přestože ve Zkáze Dejvického divadla hrají herci sami sebe, komediální nadsázka scénáři nechybí. „Scénář jsme poprvé společně četli asi před rokem na soustředění. I proto, abychom viděli, zda to herci ustojí, přece jen je to trochu osobní. Ustáli to všichni,“ vzpomíná režisér.
Hlavní motiv seriálu připomíná Dabing Street – je jím totiž úpadek. „Je to dobrá základní situace. U divadla něco takového navíc není neobvyklé,“ připomíná Miroslav Krobot.
Samotné Dejvické divadlo se na scéně úspěšně drží už 25 let. „Ovšem nebezpečí, že se budeme opakovat, jsme si vědomi už 15 let. A od té doby děláme vše pro to, aby se tomu zabránilo. Aby se dobrý mix lidí a energie udržel pohromadě. Ale 25 let? To není normální.“
‚Smějeme se stejným věcem‘
V Dejvickém divadle se zkrátka sešly výjimečné osobnosti, které sdílejí stejný přístup k humoru i k divadlu.
„Když jsem například ve Zlíně poprvé pracoval s Jardou Pleslem, zjistili jsme, že se smějeme stejným věcem. Nebo že vám nabídne něco, co se vám zdá zajímavé a originální. Že má zájmy, které by mohly zajímat i ostatní v divadle,“ popisuje Miroslav Krobot, jakým způsobem vybíral pro Dejvické divadlo herce.
V současnosti už má Miroslav Krobot v hlavě spoustu dalších nápadů. Jedním z těch, které se rodí, je třeba nápad na film o legendárním Janu Eskymo Welzlovi – cestovateli, dobrodruhovi a podle některých i předobrazu Járy Cimrmana. „Konkrétního herce ale ještě v hlavě nemám,“ uzavírá.
